"Po návratu se cítím více samostatná... a více si vážím věcí a lidí kolem sebe..."

Datum: 22. 4. 2018

Představte si situaci, kdy jedete do neznámé země, kde se mluví jedním z nejsložitějších evropských jazyků, s vidinou toho, že se domů vrátíte za 10 měsíců! Tak přesně v té situaci byla Agata, když v létě 2015 odjížděla na roční studijní pobyt do Estonska. Jak bojovala s estonštinou, které všechny místa na pobřeží Baltského moře navštívila a jaké má plánu do budoucna - to vše se dozvíte v tomto rozhovoru!

"Estonsko původně vůbec v plánu nebylo..."

Pamatuješ si na to období kdy ses rozhodla přihlásit na roční studijní pobyt v Estonsku? Co tě k tomu přivedlo?

Přivedla mě k tomu kamarádka, která taky jela na rok pryč a říkala mi o tom. No a já jsem vždycky chtěla 30550833_1857541204285685_1453783527_ocestovat, tak mě napadlo, že najdu nějakou organizaci, která zprostředkovává tyto středoškolské pobyty – no a našla jsem YFU, poslala jsem přihlášku a už to bylo!

Proč padla tvá volba právě na Estonsko?

To vůbec v plánu nebylo! Já jsem chtěla původně jet do Švédska nebo do Finska, ale bohužel do Švédska již ten rok byla zaplněná kvóta a do Finska to z nějakého důvodu taky nevyšlo. No a tak mi YFU nabídlo Estonsko, které jsem ráda přijala, protože mi to přišlo ještě relativně blízko tomu původnímu Švédsku.

Jak jsi vnímala to, že jedeš do země, kde se mluví estonsky – pro Čechy dost exotickým jazykem, se kterým si neměla žádné předchozí zkušenosti?

Ze začátku jsem měla trochu strach. Mě totiž jazyky nikdy moc nešly a tak jsem se bála, jestli to zvládnu… ale řekla jsem si, že si najdu nějaké slovníky a učebnice a že se začnu učit už doma před odjezdem. To samostudium ještě tady v Čechách bylo samozřejmě hodně náročné, ale jsem moc ráda, že jsem to takhle udělala, protože mi to pak pomohlo na začátku toho pobytu.

Jak reagovala tvoje rodina, když jsi jim řekla, že chceš odjet na rok studovat do zahraničí?

Mamka mi řekla, že když si to dokážu všechno zařídit, tak mě v tom bude plně podporovat. Samozřejmě, že byla asi trochu nešťastná, že na rok odjíždím, ale myslím, že zároveň byla moc ráda, že si plním svůj sen.

Co na to říkali tvoji spolužáci?

No byli samozřejmě všichni totálně překvapení! Ale podporovali mě v tom, to bylo hezké. Nejvíc podpory 30546493_1857540510952421_1146246823_ojsem našla u té kamarádky, která taky to léto odjížděla…

Jak dlouho jsi čekala na hostitelskou rodinu?

Já jsem právě čekala jenom malou chvilku, já jsem se ten rok hlásila snad jako poslední student, ale paradoxně jsem byla jedna z prvních, kterým se našla hostitelská rodina, takže to bylo opravdu všechno strašně rychlé. Trvalo to asi dva nebo tři měsíce.

Byla jsi s tou rodinou nějak v kontaktu ještě před odjezdem do Estonska?

Jo, psala jsem si s hostitelskou ségrou. Psaly jsme si maily a posílaly jsme si fotky. Jinak jsem s nimi nějak extra v kontaktu nebyla.

"V den odjezdu jsem slavila narozeniny..."

Jaký byl ten den D, kdy jsi odjížděla z Čech a věděla jsi, že se vrátíš až za rok?

Já jsem byla opravdu hrozně natěšená a hrozně jsem chtěla už odletět. Den předtím jsem ani vůbec nespala. A navíc, v den mého odjezdu jsem měla narozeniny, takže jsem slavila i v Čechách i v Estonsku. Celý den jsem chodila po bytě a čekala až pojedeme, ikdyž jsme měli odjezd naplánovaný až na několik hodin později.

Jak probíhaly první dny tvého pobytu?

Ty byly celkem náročné. Hned po příjezdu do Tallinnu nám začal YFU popříjezdový seminář a já jsem na IMG_20160916_164441něm byla jediná, kdo tam neměla nikoho jiného ze své země – bylo tam spoustu Němců nebo například Thajců, kteří se mezi sebou bavili svými jazyky, tak nebylo moc lehké se mezi ně dostat. Ale všichni dobrovolníci z YFU tam byli skvělí, a bavili se se mnou a podporovali mě. Navíc tam byla jedna dobrovolnice, která byla na pobytu na Slovensku, a tak se se mnou snažila mluvila slovensky, já jsem ji odpovídala česky a bylo to moc fajn. No a nakonec tam zavedli pravidlo, že jediné dva jazyky, které se smějí používat jsou angličtina a estonština, tak to bylo super.

Pak následoval přesun ze semináře do rodiny…

…jo, já jsem svoji rodinu poznávala postupně. Vyzvedla mě jenom mamka s nejmladším bráchou a bylo to hrozně fajn. Ten malý bráška se ze začátku přede mnou hodně styděl, ale po chvilce jsme se navzájem oťukali a hned si chtěl hrát. Po cestě domů jsem vyzvedli ještě starší sestru. A musím říct, že hned ze začátku jsem se tam cítila jako doma. Byli na mě moc hodní a příjali mě opravdu rychle.

"Bráška mě vždycky chytil za ruku, mluvil na mě estonsky a ukazoval mi co po mě chce..."

Jak jste se na začátku dorozumívali?

Bylo to samozřejmě náročné. Anglicky totiž z celé rodiny mluvila jenom starší ségra. Mamka se sice snažila, ale moc jí to nešlo… no a táta a nejmladší bráška, ti nemluvili anglicky vůbec. Takže ten nejmladší člen rodiny mě vždycky chytl za ruku, mluvil na mě estonsky a ukazoval mi co po mě chce. No a tím jsem se nejvíc naučila.

Měla jsi ještě nějaké prázdniny mezi příjezdem do rodiny a začátkem školy?

Měla jsem ještě asi týden… v tom týdnu jsem se skamarádila s další výměnnou studentkou z YFU Německo, která bydlela nedaleko. V tom týdnu jsme se byli podívat ve škole, abychom věděli co a jak.

A pak začal školní rok…

…což bylo opravdu zvláštní – ten začátek – brali to tam jako velkou oslavu návratu do školy, na to jsem IMG_20170331_152309z Čech nebyla zvyklá. Ve třídě to bylo fajn, ale bohužel nemůžu říct, že bych si tam našla nějaké bližší kamarády nebo kamarádky… to mě celkem mrzelo.

Čím si myslíš, že to bylo?

Myslím, že například tím, že jsem byla umístěna do prváku, takže tam byli lidi mladší ode mě. Navíc oni se ani mezi sebou neznali nějak dobře… a ze začátku jsem neuměla estonsky ještě tak dobře, abych s nimi navázala hned kontakt.. nebylo to jednoduché prostě. Ale nebyla jsem z toho nějak smutná, nebo tak, protože jsem opravdu měla super rodinu, která mi to všechno vynahrazovala.

Dokážeš vybrat top tři zážitky z Estonska?

Největší zážitek asi byl když jsem se svoji sestrou a její třídou jsme jeli na třídní výlet do Litvy, kdy jsme po cestě ještě zastavovali v Lotyšsku, to bylo fakt super. Myslím si, že i tenhle výlet nás s moji hostitelskou ségrou hodně sblížil. Další zážitek se odehrál ve Švédsku, kam jsem jela ještě s dalšími zahraničními studenty z YFU, a jeli jsme lodí z Estonska až do Švédska. No a určitě ještě když jsme společně s jednou kamarádkou přešly celé zamrzlé jezero. To byl úžasný pocit.

"Chystám se na Masarykovu univerzitu do Brna..."

Co tě čekalo v Čechách po návratu, co se akademického života týče?

Šla jsem o rok níž, nechtělo se mi dělat rozdílové zkoušky, takže jsem přijela do třeťáku. A musím říct, že je to super třída, přijali mě mezi sebe velmi rychle. No a teď jsem ve čtvrťáku a chystám se na maturitu.

Kam se chystáš na vysokou školu?

Zrovna za chvíli mám přijímačky na Masarykovu univerzitu v Brně. Hlásím se na tři obory – právo, IMG_20170706_143911informatika ve veřejné správě a hospodářská ekonomie v podnikání… no a nejradši bych šla na tu informatiku ve veřejné správě.

Proč sis vybrala zrovna tyto tři obory?

Tu ekonomii hlavně kvůli prarodičům, kteří moc chtěli, abych se na ten obor přihlásila. Právo jsem si vybrala, protože mě to opravdu moc baví. Teď ve čtvrťáku máme seminář z práva a ten je super. No a informatiku ve veřejné správě jsem si vybrala protože je to taková střední cesta mezi právem, informatikou i ekonomií.

Jaké jsou tvoje další plány do budoucna?

Tak z toho co mě čeká v nejbližší době – chystám se do Ameriky na dva měsíce.

Na studium nebo jen za turistikou?

Jenom na cestování. Jedu s kamarádkou a chystáme se hlavně do New Yorku, New Jersey, Philadelphie a prostě celkově to východní pobřeží.

"Mám kamarády po celém světě..."

Jak si myslíš, že tě zkušenost z Estonska změnila jako osobnost?

Jsem více samostatná a více si vážím věcí kolem sebe. Vážím si toho co mám, lidí, které kolem sebe mám. No a cítím se víc dospělá /smích/. Protože jsem tam odjížděla úplně sama za sebe, nikoho jsem tam neznala… no a taky teď mluvím estonsky /smích/, což se vždycky hodí – mít v životopisu alespoň dva jazyky. No a mám kamarády po celém světě, což je skvělé, protože za nimi můžu jet na návštěvu a prohlubovat to svoje poznávání světa.

Myslíš, že by současní středoškoláci měli jezdit na podobné pobyty?

Jasně, myslím, že alespoň na nějakou dobu by měl odjet každý, aby poznal jinou kulturu, jiný národ.. abyScreenshot_23 nebyl jen zavřený tady u nás. Protože lidi, kteří nikam nejedou mají například mnohem častěji tendenci mít předsudky vůči ostatním. No a středoškolákům to samozřejmě pomůže i dospět.

Odkazy

Studijní pobyty

Studijní pobyt v Estonsku

Informace pro rodiče

Zážitky studentů

Předběžná přihláška

Kalendář akcí

Nahoru Tisk Zpět

Řekni to rodičům

Agata Palášková

Agata Palášková
  • absolventka výměnného pobytu YFU v Estonsku 2015/16

další články

YFU je nezisková organizace, která nabízí studium pro středoškoláky formou studijních pobytů v zahraničí. Studuj v zahraničí, poznej novou kulturu, nauč se nový jazyk, osamostatni se a rozšíř si obzory. Nabízíme studium v zahraničí s pobytem u hostitelských rodin. Nauč se cizí jazyk a poznej svět přímo na vlastní kůži, studuj rok v zahraničí! YFU nabízí semestrální a roční pobyty v zahraničí pro středoškoláky.

YFU Česká republika

Bořivojova 17
13000 Praha 3

+420 222 211 950
info@yfu.cz
http://www.yfu.cz
 

YFU je nezisková organizace, která nabízí studium pro středoškoláky formou studijních pobytů v zahraničí. Studuj v zahraničí, poznej novou kulturu, nauč se nový jazyk, osamostatni se a rozšíř si obzory. Nabízíme studium v zahraničí s pobytem u hostitelských rodin. Nauč se cizí jazyk a poznej svět přímo na vlastní kůži, studuj rok v zahraničí! YFU nabízí semestrální a roční pobyty v zahraničí pro středoškoláky.