YFU Belgie – Flandry je zkušenou organizací s bohatou historií. První Belgičtí studenti vyjeli na svou výměnu už v roce 1969, a vznikla organizace YFU Benelux, která měla své regionální kanceláře. V roce 2005 byl YFU Benelux rozpuštěn a rozdělen na YFU Nizozemsko a YFU Belgie, která se dále rozdělila na dvě samostatné organizace. YFU Belgie - Flandry (Vlámsko) sídlí na předměstí Bruselu. Každý rok přijíždí do vlámské části Belgie přes 20 výměnných studentů z celého světa. Zde máš šanci užít si pestré semináře vedené nadšenými dobrovolníky, kteří dříve výměnný pobyt absolvovali a rádi ti předají své zkušenosti.
Studuj v ČíněHlavní město: Brusel
Sídlo vlády: Brusel
Měna: Euro (EUR)
Počet obyvatel: 11
Rozloha: 30 527,9 km²
Typ krajiny: Vlámsko (též Flandry, nizozemsky Vlaams Gewest, resp. Vlaanderen, francouzsky Région flamande) je jeden ze tří regionů, které tvoří Belgické království. Na severu Belgie u severního moře to je právě Vlámský region, samostatným regionem je Brusel, který se ale geograficky nachází též ve Vlámsku. Na jihu pak leží Valonsko. V belgické pobřežní krajině se nalézá mnoho písečných dun a poldery. Většinu území státu tvoří roviny s řekami a kanály.
Věděli jste?
Holandsko nebo Nizozemsko? Flandry nebo Vlámsko?
Termínem Nizozemsko označujeme dnešní státní útvar, tj. jednu ze tří zemí Nizozemského království (ke kterému dále patří Nizozemské Antily a Aruba). Nizozemím máme na mysli historický státní útvar, tedy severní Nizozemsko včetně jižních sousedů - nízko položené území v okolí delt řek Rýn, Mása, IJssel a Šelda. Termín Nízké země (de Lage Landen, v angličtině the Low Countries), se pro tuto oblast - dnešní Nizozemsko-Belgie(-Lucembursko) - v češtině neujal. Jako Holandsko bývá často nesprávně označováno území celého Nizozemska. Správně však toto jméno nese pouze část Nizozemska, dnešní provincie Severní a Jižní Holandsko.
Co je to nizozemština, holandština a vlámština?
Jazyk nizozemština není podobně jako němčina, angličtina, francouzština a celá řada dalších jazyků omezen státními hranicemi.
Nizozemštinou hovoří Nizozemci (neoficiálně Holanďané, kteří pak mluví laicky řečeno holandsky). Stejným jazykem hovoří Belgičani ve vlámské části (těm se říká taktéž Vlámové a hovoří tedy vlámsky). Jelikož Nizozemci byli v minulosti výbojnými kolonizátory, uchytil se jejich jazyk také mimo Evropu.
Na čistotu užívání nizozemského jazyka v oficiálním styku dohlíží Jazyková unie (Taalunie), založená a vedená Nizozemskem a Belgií společně.
Kolik lidí hovoří nizozemštinou?
Tímto jazykem hovoří asi 24 miliónů lidí na celém světě.
Kde se domluvím nizozemštinou?
Nizozemštinou se hovoří:
- v Nizozemsku (14 mil. mluvčích)
- v severní Belgii – Vlámsku (5,6 mil. mluvčích – zhruba 60 % obyvatel) – úřední jazyk vedle francouzštiny a němčiny
- v severní Francii – departement Nord-Pas-de-Calais – jazyk vlámské menšiny
- mimo Evropu (asi 5 mil. mluvčích)
- na ostrovech Aruba, Bonaire, Curaçao, Saba, Svatý Eustach a Svatý Martin (Nizozemské Antily)
- v Surinamu
- v Indonésii
- V Jižní Africe se z nizozemštiny vyvinul samostatný jazyk, afrikánština. Oba jazyky jsou dodnes do značné míry vzájemně srozumitelné.