Tere!
Zdravím z Estonska. Viviana, jakožto ta aktivnější z nás dvou, mě svým článkem předběhla a většinu zajímavých a důležitých věcí o této zemi už napsala. Napadá mě tedy ještě jen něco dodat o místních svátcích a tradicích.
Estonci jsou neskuteční vlastenci. Státní svátky se tu slaví opravdu ve velkém. Naproti tomu o Vánocích jsem byla překvapena, že je tu nikdo až tak moc moc neprožívá.
Kadripäev
25. listopadu se každoročně odehrává tradiční Kadripäev – oslava svátku svaté Kateřiny. V dnešních dnech obchází sousední domy s koledou už spíš jen děti, ale já byla hrozně zvědavá, jak to chodí a tak jsem přesvědčila svou „hostségru“ a vyrazily jsme taky J.
Každá „Kadri“ se obleče do bílého (v našem případ posloužily i záclony a prostěradla) a namaluje si výrazně rudé tváře. Pak, často se skupinkách, obchází okolní domy a sousedům za dveřmi zpívá speciální koledu. Většina lidí potom na hru přistoupí, pustí ji dovnitř a přihodí do jejího košíčku nějakou čokoládu, sušenky, ovoce, nebo i pár euro, načež Kadri poděkuje, rozhází domácím po bytě celou hrst hrachu (prý pro štěstí) a rychle zmizí.
Po necelých dvou hodinách jsme domů přitáhly snad tři kila čokolády a kilo jablek. Nános líčidel jsem z obličeje dostávala ještě tři dny a na skvělý večer vzpomínám se smíchem doteď.
Vánoce
V Estonsku se k nějakému náboženskému vyznání hlásí pouze 16% obyvatel, což je nejméně v celé Evropě. To se potom trochu odráží na i pojetí Vánoc.
Atmosféra byla tedy trochu jiná, nicméně tradice, k mému překvapení, hodně podobné těm českým.
Štědrý den je tu stejně jako u nás 24. prosince. U svátečně prostřeného stolu se večer sejde celá rodina (když říkám celá tak celá – tady má každý alespoň dva; tři sourozence, pět tetiček, x bratranců a sestřenic..). K jídlu se podává bramborový salát, jako u nás, klobásy, zelí, brambory, nakládaná zelenina, dýňový kompot a perníčky. Ty se tu stejně jako u nás pečou a zdobí téměř v každé domácnosti. Po večeři se všichni odeberou k Vánočnímu stromku, pod nímž sedí Jõuluvana (estonská verze Santy Clause). Dárky nerozdává jen tak. Pro každý balíček si musíte přijít s písničkou, nebo básničkou, takže nakonec ještě litujete, že jste v předešlém roce byli tak hodní.
Eesti Vabariigi päev
Jak už jsem psala, Estonci jsou opravdu vlastenci. Když máme státní svátek u nás, každý je rád, že nemusí do práce/školy a víc ho nezajímá. Tady vždy probíhají přípravy už několik dní předem. A když jde o Eesti Vabariigi päev – výročí založení Estonska, nebo také „narozeniny Estonska“ jak tu všichni říkají, platí to dvojnásob. Dva týdny před 24. únorem už se v obchodech objevovaly všemožné dárkové předměty potištěné modro-černo-bílou vlaječkou a potraviny ve stejných obalech. V jednom obchoďáku jsem viděla dokonce celý regál kaktusů nastříkaných barvami trikolory.
V samotný den výročí (letos 96 let) se ve všech větších městech konají slavnosti, provázené různými trhy s tradičními výrobky, vystoupení folklorních tanců, apod. Státní vlajky visí na každé budově a není snad jediný Estonec, který by řekl, že na to, kam patří, není pyšný.
Kdybych měla tradice a svátky vypsat všechny, mohla bych pomalu vydat knihu!
Poznávání místní kultury mě nikdy nepřestane překvapovat a bavit. A samozřejmě nejen to. Rok v Estonsku byl jedno z mých nejlepších životních rozhodnutí, kterého nebudu nikdy litovat.
Takže nebojte se, a pojeďte taky!
Kristýna Dandová
