Na skutečnost, že to tu budu muset opustit, raději moc nemyslím...

Jaro bylo v Rakousku ve znamení stále celkem chladného počasí, kratších či delších „lockdownů“ a následného rozvolňování. Teď s červnem ale konečně přišly do Vídně krásné teplé dny a i situace s covidem je na dobré cestě. To znamená, že můžeme chodit pětkrát týdně do školy, cestovat a i se stýkat s kamarády. A přesně takto já trávím poslední dny. S ostatními výměnnými studenty jsme navštívili řadu míst, ať už ve Vídni, nebo i mimo ni, jako třeba unikátní Hallstatt. Chodíme se koupat do Dunaje a navštěvujeme nejrůznější zdejší kavárny a restaurace. S rodinou jsme pak vyrazili na výlet do Salzburgu.

...Můžu si vynahradit čas, který jsme tu strávili doma...

Chodit celý týden do školy je po tak dlouhé pauze trochu náročné, ale tím, že se blíží konec roku, to není tolik vyhrocené. Všechny důležité testy jsou již napsané, a tak se teď jen dolaďují známky a dobírá zbytek učiva. Já sama jsem se účastnila všech zkoušek, z čehož některé byly dokonce i pozitivně ohodnoceny, což mi udělalo velikou radost. Léto ve Vídni je krásné a já jsem vděčná, že si teď můžu tak trochu vynahradit ten čas, který jsme tu strávili zavření doma.

Moje pocity před odjezdem jsou pak docela rozporuplné. Já sama nemůžu uvěřit tomu, že už se můj výměnný rok blíží ke konci. Celé to uběhlo opravdu neskutečně rychle a já si neumím představit, že bych měla najednou všemu říct sbohem a odjet zpět do Česka. Samozřejmě se těším, až zase uvidím svoji rodinu, kamarády a obecně Česko, ale zároveň se můj život ve Vídni pro mě stal už rutinou a bude mi neuvěřitelně chybět.

Snažím si užít atmosféru do posledního okamžiku!

Také je těžké přijmout fakt, že i moji kamarádi z řad z výměnných studentů se rozjedou do svých zemí a tak když bych přijela do Rakouska na návštěvu, oni už tu nebudou. Atmosféra, která tu teď panuje, je tak zkrátka unikátní a já se snažím si ji užít do posledního okamžiku. Za celou dobu jsem si také zvykla žít v mé hostitelské rodině. Budou mi chybět večery, které jsme celé propovídali s mou hostitelskou sestrou i posezení u hostitelské babičky.

Kdyby mi někdo na začátku ukázal tento článek s tím, že jsem ho psala já, asi bych mu vůbec nevěřila. Začátky nebyly rozhodně lehké, ale stálo to za to a já jsem velmi ráda, že jsem těžké časy přestála a vydržela až do konce, kdy si svůj pobyt snad nejvíc za celou dobu užívám. Jsem ráda, že jsem se rozhodla na výměnu vyjet, i když jsem si tím nebyla až do posledního okamžiku vůbec jistá.

Tento rok mi dal spoustu nových kamarádů, kteří pocházejí ze všech koutů světa a já už se těším, až je jednou všechny navštívím. Taky mi dal spoustu lekcí do života a krásných zážitků. Měla jsem možnost poznat Rakousko a také se naučit němčinu, která sice zní jinak než čeština, ale z mého pohledu jsou si oba jazyky ve skutečnosti velmi podobné. No a v neposlední řadě jsem také poznala lépe samu sebe, což se rozhodně počítá.

Eliška, Rakousko 2020/21