Domů jsem se z Irska vrátila asi o měsíc dříve a okamžitě jsem se musela začít připravovat na srovnávací zkoušky do školy. Takže na obrácený kulturní šok tedy vážně nebyl čas. V pondělí 27. června jsme odjížděli se studenty, kteří byli v Česku a s Emmi, Majdou a Áďou autobusem do Berlína. Později odpoledne jsme dojeli až k Werbellinsee na YES seminář. Celý první den v podstatě strávíte tím, že jedete z vaší host země do Německa. A i když bylo strašné vedro a v druhém autobuse z Berlína nefungovala klimatizace, celý YES tým měl příjezdy studentů poměrně dobře zorganizované. Pokoje jsou většinou obsazené studenty z vaší rodinné země, ale i tak je malá šance, že budete s někým z jiné země. Sem tam se to stává.
Jak probíhal YES
Další dny probíhají téměř stejně. Po snídani je hromadná „session/sezení“ v hale, kde všichni museli nosit roušky, ale nikde jinde to povinné nebylo. Tato session trvá hodinu a probírá se co a jak se bude v daný den dít. Pak je chvilku volno a začíná „Track session“. Téma „Track session“ si můžete vybrat z několik možností, vždy se ale vztahují k celkovému tématu YESu. Letošní téma bylo „Claim your digital space“. Po Track session je oběd a odpoledne je čas na „Spirit activities“, to může být úplně cokoliv – hide n seek, karaoke, LGBTQ+ related stánek a podobné věci, anebo si můžete jít zaplavat a zahrát si s ostatními beach volleyball. Další jsou session se studenty z vaší home country. Probírají se zde „ups and downs exchange“ zkušenosti, příprava na návrat domů, jak se vyrovnat s kulturním šokem, jak se připravit na to, že vy i vaši kamarádi a rodina jste nebyli rok spolu, a pak celkově jak vás výměnný pobyt změnil. Následují další spirit activities a večere. Závěrem večera je YES lounge (doporučuji tam zajít, potkáte se tam s ostatními velmi zajímavými studenty:))
Nejlepší bylo bavit se s ostatními
Když budu mluvit trochu z osobní zkušenosti, tak nejlepší částí YESu jsou volna a spirit activities společně s YES lounge. Ve volných chvílích se nejlépe bavíte s lidmi, co se zrovna pohybují ve vašem okolí. Hlavní je nefixovat se na ty, které už znáte a kterým rozumíte. Pokud jste byli na výměnném pobytu, tak se snad nebojíte mluvit a anglicky umíte aspoň malinko – takže se všichni dohromady domluví. Hlavně, všichni na YESu také byli na exchangi, což vám dává první společné téma. A i když se s těmito lidmi na 97 % už nikdy neuvidíte, vzpomínky jsou na YES lounge fakt dobrý.
Na závěr je poslední YES lounge a odjezdy už od 3 hodin ráno. Náš autobus měl jet v 5, přijel až v 6… ale všechno se nakonec stihlo. Domů jedete všichni dohromady jako velká unavená skupina šťastných lidí vracejících se (někteří po roce) domů. Moc vám nedokážu popsat jaký to je pocit, jelikož já už doma měsíc byla a YES byl jen takový odskok zpátky na výměnu. Ale podle toho, co jsem slyšela, tak kulturní šok doma se děje a dít určitě bude, ale vaši kamarádi od YFU jsou na tom velmi podobně a vy si můžete být jistí, že vás v tom nikdo, ať už z YFU, anebo z vašich kamarádů a rodiny nenechá sám.
Dopis, který jsme psaly společně s ostatními holkami z ČR během jedné z her:
