Jak na češtinu? Aneb učíme se s výměnným studentem

Datum: 1. 11. 2019

Čeština je pro naše zahraniční výměnné studenty většinou zcela neznámý jazyk. Během pobytu se však všichni studenti česky naučí, a někteří z nich dokonce excelentně. Velké zkušenosti s tím má hostitelská maminka Monika, která své studenty češtinu vždy učí a jak sama říká: znalost češtiny není nutnost, ale je to nástroj k poznání české kultury. V tomto článku shrnuje své nabyté zkušenosti.

Patříme k rodinám, kde se angličtina moc neujala a tak jsou naši studenti postaveni před fakt, že se českyDSCF7090-001 naučit prostě potřebují (záměrně neříkám, že musí, to nemusí, ale je to v jejich zájmu). Jelikož si bereme studenty na celý rok, tak je na studium jazyka zdánlivě dost času. Jenže když je potřeba každý den řešit běžné provozní otázky, tak dlouhé otálení není na místě a s češtinou začínáme hned, jak se student trochu rozkouká.

Za roky, co hostíme, jsme se setkali s různými typy studentů, kteří měli rozdílné představy o svém pobytu a různé dispozice k cizím jazykům. Zpětně mohu říct, že některé věci se mi osvědčili u všech a některé jen u někoho. Bez ohledu na to všichni studenti, kteří u nás strávili celý rok, mluvili a dodnes mluví česky bez problémů, plně se zapojili ve škole a našli si kamarády, se kterými jsou nadále v kontaktu.

Se studenty se učím já, občas jim cvičení v učebnici zkontroluje vstřícná profesorka vIMG_20190926_0955542e škole, ale především se všichni učí v průběhu vyučování v předmětech, kterým opravdu nemohou rozumět. Z počátku je to čeština, dějepis, biologie a další „upovídané“ předměty. Věnuji češtině studentů hodně energie, pokud to je možné, tak se učíme alespoň chvíli každý den, ale vyplatí se to jim i nám. Čím dřív se student „rozpovídá“, tím dřív se my začneme dozvídat zajímavosti o životě v jeho zemi a jeho život tady je snazší.

A k čemu je to vlastně dobré, když to stojí takové úsilí?

Jsem přesvědčená a naši studenti mi to potvrzují, že jim znalost jazyka otevřela dveře k poznání země, které byly doposud jen pootevřené. Začali lépe chápat chování lidí, jejich humor, lépe se zapojili ve škole, zvýšila se jejich ochota účastnit se akcí, kde byli jedinými cizinci.moDSC_7942

Zajímavostí je, že na všech byla viditelná změna, když mluvili svým jazykem a češtinou. Změnili nejen řeč, ale také gesta a postoje. Jejich čeština je pak prostě i vidět.

Moje tipy na výuku českého jazyka

Výuka z učebnice - to je základ, kterého se držím. Učebnice nás vede nejen gramatikou, ale přidává slovní zásobu s ohledem na probíraná témata. Mně to pomáhá, protože nejsem učitelka češtiny a češtiny pro cizince už vůbec ne, takže mi rámečky, ve kterých je gramatika vysvětlená anglicky, hodně pomáhají. Používáme učebnici Česky krok za krokem a její pracovní sešity. Přestože se může zdát, že pracovní sešity jsou zbytečné, tak se mi velmi osvědčily. Pomáhají totiž studentům látku zafixovat a cvičení z nich mohou dělat i bez mojí přítomnosti, protože jsou velmi podobná cvičením v učebnici, která děláme jako první.

Opravování chyb - když se učíme, tak trvám na správné výslovnosti a opravuji IMG_20170828_214947_01chyby. Když pak se studentem mluvíme v běžném životě, tak chyby neopravuji, abych mu nepřerušovala tok myšlenek. Je těžké myslet na to, že opravovat nemám, ale mám vyzkoušeno, že postupem doby si studenti chyby začnou sami uvědomovat a sami se opravují.

Slovíčka - drilování slovíček se mi osvědčilo u všech studentů. Nevýhodou češtiny je, že známé slovíčko v jiném pádu zní jinak a studenti ho často nepoznají. To se ale dá nacvičit a dostatečná a vhodná slovní zásoba je základ, bez kterého znalosti gramatiky nejsou k ničemu. Maximum, kterého dosáhl jeden náš student, bylo téměř 1300 aktivních slov (měřeno v počitačové aplikaci).

Opakování - když chci, aby si student něco zapamatoval, tak mu to opakuji a opakuji. Když to nemá DSC_4152-001_01výsledek, tak mu dám do ruky lístek, na který slovo nebo frázi napíši a řeknu mu, že tohle chci, aby se naučil. Většinou to skutečně do druhého dne umí. Často učím studenty celé fráze, které mohou v běžném životě potřebovat. Například „jdu do sprchy“, „jdu si čistit zuby“, „kolik je hodin?“, kdy jede vlak?“. Nevědí sice, proč to říkají zrovna takhle, ale mají radost, že jim rozumíme a to je hodně motivuje, aby pokračovali. Časem pochopí, z čeho se ty věty skládají a proč. Je pravda, že po nich požívání takto naučených vět požaduji, aby si je fixovali.

Poslechy využívám hlavně u studentů, kteří mají hudební sluch. U těch se snažím vyhledávat situace, které by jim umožnily procvičovat porozumění a rozšířit slovní zásobu. Osvědčil se mi Český rozhlas, na jehož stránkách je možné najít různé pořady a čeština je tam čistá a kvalitní.

Čtení - najít knížku, ze které může student s minimální znalostí češtiny číst, není úplně snadnmoDSC_1744é a také levné. Zkoušeli jsme číst knížky pro malé děti, ale tam je hodně citoslovcí, které se těžko vysvětlují a čtenáře ruší. A také se tento způsob výuky nehodí pro každého, takže je třeba vyzkoušet, jestli si student slova z knihy pak pamatuje nebo jestli se mu čtením zlepšuje výslovnost. U některých studentů jsem čtení zkusila, ale nechali jsme toho. Nedávno mi přišla do ruky knížka Z deníku kocoura Modroočka a s tou jsme zatím spokojení. Studenta baví a není nijak komplikovaná.

Každodennost - pokud chcete, aby student rychle zvládl základy komunikace, tak je třeba se mu věnovat. Je to jako s dítětem v první třídě, ale s tím rozdílem, že u studenta to netrvá rok, ale třeba měsíc nebo dva.

Jen česky - ačkoli to dávám na poslední místo, tak to je možná nejdůležitější: doma mluvíme jen česky. IMG_2212aZpočátku jsme se studentům snažili pomáhat pár anglickými slovíčky, ale bylo to spíš horší než lepší. Jednak student v tom hledal češtinu, protože naše výslovnost mu angličtinu ani nepřipomínala. Další důvod, proč jsme přešli na češtinu úplně, byl v tom, že studenty používání tří jazyků velmi unavovalo. Přemýšleli ve svém rodném jazyce, mluvili anglicky a všude kolem sebe slyšeli češtinu. Přechod na jeden komunikační jazyk jim velmi ulevil a také zrychlil učení. Postupem doby mi všichni říkali, že začali v češtině i přemýšlet a dokonce měli české sny.

Odkazy

Staňte se hostitelskou rodinou

Přihláška hostitelské rodiny

Jak se přihlásit

Často kladené dotazy

Studium v zahraničí

Zážitky studentů

Nahoru Tisk Zpět

Řekni to rodičům

Monika Černá

Monika Černá
  • hostitelská maminka

další články

YFU je nezisková organizace, která nabízí studium pro středoškoláky formou studijních pobytů v zahraničí. Studuj v zahraničí, poznej novou kulturu, nauč se nový jazyk, osamostatni se a rozšíř si obzory. Nabízíme studium v zahraničí s pobytem u hostitelských rodin. Nauč se cizí jazyk a poznej svět přímo na vlastní kůži, studuj rok v zahraničí! YFU nabízí semestrální a roční pobyty v zahraničí pro středoškoláky.

YFU Česká republika

Bořivojova 17
13000 Praha 3

+420 222 211 950
info@yfu.cz
http://www.yfu.cz
 

YFU je nezisková organizace, která nabízí studium pro středoškoláky formou studijních pobytů v zahraničí. Studuj v zahraničí, poznej novou kulturu, nauč se nový jazyk, osamostatni se a rozšíř si obzory. Nabízíme studium v zahraničí s pobytem u hostitelských rodin. Nauč se cizí jazyk a poznej svět přímo na vlastní kůži, studuj rok v zahraničí! YFU nabízí semestrální a roční pobyty v zahraničí pro středoškoláky.