Sešli jsme se u nás v kanceláři v sobotu 11.1. ráno a po krátkém představování jsme se rovnou vrhli na náš nabitý program. Dopoledne jsme začali trochu více teoreticky, představili jsme si vzdělávací metodiku YFU, principy neformálního vzdělávání a co to vlastně ta facilitace je, stejně jako roli facilitátora v dosažení vzdělávacích cílů stanovených pro každou session. Po tomto úvodu a představení si základů následoval zasloužený oběd.

Po obědě a chvilce odpočinku nadešel čas na druhou část programu. V té jsme si na začátek ukázali důvody, proč jsou naše workshopy strukturované tímto způsobem, a vliv této struktury na proces učení u účastníků. Pokračovali jsme specifickými způsoby, jak s použitím těchto znalostí maximalizovat vzdělávací hodnotu daného workshopu, a celý den jsme uzavřeli session o zpětné vazbě. Na té jsme se věnovali hlavně tomu, jak co nejlépe dávat i přijímat zpětnou vazbu, po čemž jsme si ještě představili i nějaké metody, které nám mohou se zpětnou vazbou pomoci. Tím byl trénink facilitace u konce a účastníci i facilitátoři se vydali na cestu domů.

I když se nám to trochu protáhlo, celá akce se povedla a těšíme se, až si ji opět někdy brzy zopakujeme. To, co mi na celé akci přišlo nejhezčí, byla chuť naučit se něco nového, která ze všech účastníků čišela, a kterou nezvládla přemoct ani únava z celého dne. Všichni se chtěli dozvědět něco nového a zdokonalit se, z čehož jsem měl a stále mám hroznou radost. Celý den ukázal, že máme kompetentní mladé lidi, kteří jsou ochotni obětovat svůj volný čas, abyse jak sami něco naučili, tak aby podpořili činnost YFU a udržovali koloběh výměnných pobytů v chodu.

Většina z účastníků se k nám poté přidala i na seminář MYO, kde získané teoretické znalosti hned mohli otestovat v praxi. Už teď se těšíme, na jaké další akce se k nám opět přidají.

Honza Zemánek