Za Česko jsem vyjela já s Leo Fořtovou, skvělou cestovní parťačkou a odbornicí na ovesný mlíko (jsi nejlepší Leuš!). Celkově bylo vybráno přes 30 lidí z 21 různých zemí. Sešli se dobrovolníci z Finska, Maďarska, Chile, Mexika a spoustu dalších a vzniklo něco krásnýho.

Celý týden jsme měli možnost účastnit se tzv. sessions, sezení, které ale vedli sami účastníci, nebo ti, kteří se o vedení session přihlásili. Můžu říct, že všechny sezení byly strašně příjemný, upřímný, otevírající, osvobozující ve smyslu osvobození vnitřního pocitu a říkání ho nahlas, očistný, někdy i bolestivý, ale vždy v té nejvíc safe komunitě, která existuje – YFU. Vyzdvihla bych session Self-love, kterou vedl Emi z Mexika, kde strašně krásně mluvil o tom, jak je self-love velká životní cesta, a že my sami bychom měli stát vždy na prvním místě. Na konci této session jsme všichni měli napsat naší největší insecurity a říct ji nahlas. Taky ve mně zanechala místo session Emotional self-regulation, kterou vedla Ángeles z Chile. Mluvili jsme o tom, jak je těžký se často spojit s našema emocema, a jak řídit ty špatný.

Uf, celkově to byl intenzivní týden. Hodně mluvení o svých pocitech, zážitcích, otevírání těch špatných i dobrých věcí, které se nám dějou, a vím, že spousta lidí říkala, že je tenhle týden změnil, a je to pravda. Ta nejlepší věc na tom ale bylo hlavně poznat všechny lidi. Přijížděla jsem nervózní z toho, jestli si se všema sednu. Spoustu z nich se znalo z YESu nebo z jiných seminářů, já jsem znala jen Leo a ještě jsem byla ze všech nejmladší. Nenapadlo mě ale, že se z toho stane jeden z nejlepších týdnů léta, ne-li úplně nejlepších.

I přes nikdy neutichající krávy, které zvonily celou noc, jsme se většinou krásně vyspali v ubytování ve městě Einsedeln kousek od Zurichu. Švýcarsko je fakt krásná země, a já jsem šťastná, že jsem ji mohla vidět znovu ve své kráse – zelený louky, kravičky a výbornej švýcarskej sýr, kterej ale stál půlku ledviny.

Kromě sessions jsme dělali i trochu toho pohybu a jiných aktivit. Já si vyzkoušela paddle boarding, hiking, naučila se háčkovat a vyhrála s mojí skupinou hospodský kvíz.

Jak napsala Leo: „YFU je místo, kde poznáš pár random lidí z druhýho konce světa, kteří jsou stejně divný a šílený jako ty, a během týdne se z nich stanou tvý oblíbený lidi na planetě.“ A větší pravda neexistuje! Tenhle týden mi potvrdil, že opravdu není člověk z YFU, který by nebyl skvělý. Myslím, že je to i tím, že jsme celkově hodně otevřený lidi a nikoho neodsuzujeme, dokud neznáme celý příběh. Máme zážitky z našich výměn, který obohacujou náš život, ale hlavně naše povahy. A je tak strašně krásný najít tenhle druhý domov, kde lidi sice bydlí přes oceán daleko od tebe, ale ty vždycky můžeš cítit jejich pouto a lásku. Myslím, že to je unikát a můžeme na něj být pyšní.

Chtěla bych poděkovat YFU Česko za možnost zúčastnit se týhle úžasný mezinárodní akce, rodičům za podporu a v neposlední řadě hlavně lidem z Voluntarii za její zorganizování a naplňující týden. My heart is full again.

Moc děkuju za dočtení až sem, prohlídněte si fotky, a přeju krásný zbytek prázdnin ať už jste kdekoliv. Petra