Výlety rodin
Výlety rodin a studentů jsou každý rok nedílnou součástíhostitelského programu. Letos se z počátku zdálo, že tato naše aktivita nebude možná. Po prvotním váhání se rodiny domluvily na bezpečnostních pravidlech a několik výletů úspěšně proběhlo.
Malé Kyšice
V prosinci minulého roku, pár dní před Vánocemi, jsme se setkali v Malých Kyšicích. Pět zahraničních studentů s hostitelskými rodinami si vyšláplo na rozhlednu, ze které pro hustou mlhu nebylo absolutně nic vidět. Navzdory tomu jsme si to užili a dobře se bavili. Největší atrakcí tohoto výletu byla nejspíš houpačka zavěšená na stromě nedaleko rozhledny. Všichni studenti a dětští účastnící výletu si ji pořádně vyzkoušeli.
Rozhledna Máminka
Další výlet jsme uspořádali v únoru. Počasí nám přálo a tak pohled z rozhledny Máminka u Hudlic stál opravdu za to. Studenti využili setkání i k tomu, aby si navzájem podepsali vlajky. I rodiny uvítaly příležitost navzájem se lépe poznat. Procházka to sice nebyla dlouhá, ale strávili jsme příjemný den na čerstvém vzduchu a to po měsících života v izolaci uvítali úplně všichni.
Sklárna v Nenačovicích a Chrustenická šachta
Poslední letošní výlet rodin proběhl v polovině května a byl v ještě větším stylu. Studentů se zúčastnilo sedm a i s rodinami nás bylo celkem 26. Několik dnů před tím vydatně pršelo, ale v sobotu se zázračně vyčasilo. Jedinou komplikací byla voda na cestě, kterou jsme se původně plánovali vydat. Proto jsme museli na místě maličko improvizovat. Nejdřív jsme zašli na prohlídku do sklárny v Nenačovicích. Studenti většinou něco takového nikdy neviděli a pohled na roztavené sklo a hbité ruce sklářů je rozhodně zaujal. Někteří i využili možnost, aby si práci skláře vyzkoušeli vlastnoručně. Po lehkém obědě jsme měli v plánu přejít pár kilometrů do Chrustenic, kde jsme měli objednanou prohlídku šachty. Voda ale uzavřela plánovanou trasu a tak jsme se raději přesunuli auty. V šachtě nás čekal další neobyčejný zážitek, který předznamenaly rozzářené oči studentů, když si na hlavy nasadili různobarevné ochranné přilby. Téměř dvouhodinovou procházku pod zemí završila jízda nefalšovaným důlním vláčkem. Prostě zážitek k nezaplacení.
On-line hry
Přestože jsme všichni měli za dobu covidových opatření počítačů dost, neodolali jsme a využili on-line prostor i pro společnou zábavu. Ukázalo se, že touto cestou je možné velmi dobře komunikovat a spolupracovat, což bylo základem všech našich her. Výměnné studenty nezastavilo ani to, že všechny hry byly kompletně v českém jazyce.
Úniková hra „Sami na ostrově“
Studenti se proměnili v trosečníky, kteří musí zvládnout obtížné úkoly, aby našli klíč k lodi, na které bude možné uniknout z opuštěného ostrova. Jaké bylo jejich překvapení, když se dozvěděli, že klíč byl celou dobu v kapse jednoho z nich.
Úniková hra „Ztraceni ve vesmíru“
Ve druhé hře jsme se přesunuli na oběžnou dráhu Země, kde byli studenti ve vesmírném hotelu na dovolené. Chybou počítače hrozilo, že se nedostanou zpět na Zem, ale skončí v temných hlubinách vesmíru. Naštěstí se jim podařilo získat kód od řídící kabiny a změnit kurz letounu. Cesta k tomu vedla přes matematické, fyzikální a logické úlohy.
Krádež deníku
V další hře zůstali hráči pevně na zemi, ale dostali se do role detektivů. Řešili záhadu zmizelého deníku. Opět prokázali schopnost logického uvažování, spolupráce a široké znalosti (například i z české literatury), které je dovedly ke správnému řešení. I když pachatel málem unikl, když většina přehlasovala studentku, která si spojila všechny indicie jako první. Ale nakonec vše dobře dopadlo, zlo bylo potrestáno a deník vrácen majiteli.
Stolní hry se dají hrát i on-line – Fantom staré Prahy, Dobble a Krycí jména
Po několika speciálních příbězích jsme sáhli po osvědčené klasice a zrealizovali tři klasické deskové hry v on-line prostoru. I přes drobné technické potíže, běžela hra ve všech případech hladce a užili jsme si spoustu legrace. O Dobble s českými vánočními slovy se studentům pak možná i zdálo. A to nemluvím o tom, že pro Krycí jména se museli předem naučit pěknou dávku českých slovíček.
Závěrečná úniková hra „Stroj času“
Poslední hra byla opět ve znamení fikce. Studenti nastoupili do stroje času a jak už to tak bývá, měli poruchu. Nedostali se do budoucnosti, na kterou byli zvědaví, ale někam úplně jinam. Ale kam, to je tajné, to nesmím říct. Mohu jen prozradit, že plnili úkoly například z chemie nebo astrologie a situaci opět úspěšně zvládli. I když závěrečná šifra…no neměli to snadné! 
Nejen tuto hru, ale určitě celou dobu strávenou v České republice, bude účastníkům připomínat osvědčení pro cestovatele časem, které všichni hráči dostali na výletě v Nenačovicích.
Všechno, co jsme letos podnikali, bylo poznamenáno podivnou situací, která byla všude kolem nás. Navzdory tomu jsme bohatší o množství zážitků a přátelství, které by nás bez hoštění minuly.
