I přes všechny nesnáze a opatření do České republiky přijelo na podzim 14 studentů. Tento rok byl opravdu specifický a my jsme se v kanceláři řídili heslem flexibilita. Někteří studenti totiž přicestovali o něco později kvůli vízům, jiní se naopak po jarním ukončení programů vrátili zpět, aby zde svůj pobyt patřičně uzavřeli.
Spousta lidí se mě ptá, jak v těchto podmínkách hoštění probíhá, a jak to rodiny i studenti zvládají. Musím zaklepat, že i přes všechny nesnáze této doby se studenti i rodiny postavili situaci čelem. A jejich odpovědi na tuto otázku byly následující:
„Byla jsem hodně v rozpacích, jestli přijet, nebo zůstat v Mexiku. Teď jsem hrozně ráda, že jsem tady. U své hostitelské rodiny se cítím jako doma, zažívám zimní aktivity, a objevila jsem kouzlo žití na vesnici. Doma v Mexiku bych byla zavřená úplně stejně a rozhodně nelituji, že jsem přijela.“
Natalia z Mexika
„Už jsem zažil, zkoušel, jedl, pil a dělal věci, které by normální Jeníček nikdy neudělal. Například, protože nevím, jak plavat, moje výměnná matka Moni nabídla, že začnu chodit na plavecké kurzy. A udělali jsme to už třikrát, než se zavřely. Přesto nevím, jak plavat, ale nebudu se topit.“
Johannes alias Jeníček z Estonska
"Mezi benefity bych určitě zařadila, že se poznáte se studentem mnohem více. Máme na sebe spoustu času, od podnikání výletů do přírody až po společné hraní her a vaření, koukání na filmy atd. Je prostě čas na úplně obyčejné věci, které můžeme dělat společně a více se navzájem poznávat. Určitě to stojí za to - dříve to byl přeci jen přes týden průlet časem."
Katka Rubišarová, několikanásobná hostitelská maminka, v době covidu hostila chlapce z Guatemaly a dívku z Turecka
"Hoštění v minulých letech a teď (mohu srovnat, zažili jsme oboje) není samozřejmě stejné, ale ani ne tak jiné, jak by se mohlo zdát. Studenti i rodiny prožívají podobné situace, mají podobné pocity, jen při tom musí být všichni trochu přizpůsobivější a kreativnější. Rozdíl je určitě v aktivitách, které jsme mohli dělat dříve a které jsou nyní komplikované nebo přímo nemožné. Naše životy se ale nezastavily a dokážeme si najít cesty, jak trávit společný čas se studentem a nasbírat co nejvíce zážitků a zkušeností. Víc společně vaříme, chodíme do přírody nebo hrajeme hry. A je to stejně skvělé, jako dřív, jen je to prostě jiné. Jsem přesvědčená, že hoštění i za těchto podmínek má smysl, je možné a stále má co dát. Jde o jinou zkušenost, samozřejmě v některých směrech ochuzenou, ale v mnoha i bohatší."
Monika Černá, několikanásobná hostitelská maminka, která letos hostí studenta z Estonska
"Přijmout k sobě výměnného studenta je změna a my hostíme poprvé, takže nedokážu srovnat, jak vypadá hoštění v normální době. V každém případě jsme byli plní očekávání. Chtěli jsme Simoně ukázat co nejvíce z Česka. I když je teď všechno zavřené, stále existují místa, kam se může jet na výlet - do přírody. Když to šlo, navštívili jsme třeba hrad nebo muzeum; nyní, když to nejde, vyrážíme třeba do hor na běžky nebo kamkoliv jinam do přírody. A když se nám nikam nechce, zahrajeme si doma nějakou stolní hru a hrajeme si na "poslušné občany". Asi jsme nepředpokládali, že spolu budeme trávit tolik času, ale díky tomu máme mnohem bližší vztah."
Michael Filip, hostitelský bratr studentky z Itálie
Studenti i jejich rodiny berou celu situaci, tak, jak je. Jednoznačně je ovšem potřeba se jí přizpůsobit. Ideální to není pro nikoho, ale díky tomu, že studenti žijí v hostitelských rodinách a tráví čas v úzkém kruhu Čechů, mají naše výměny pořád smysl. Vždy nejmenší jednotka kultury je ta rodinná, která rozšiřuje studentům obzory a perspektivu i úhel pohledu.
Student jako plnohodnotný člen rodiny se tak zapojuje do vaření, úklidů, hraní stolních her a samosřejmě také online výuky.
YFU se snaží studenty po celou dobu co nejvíce podporovat, a proto vymýšlíme pro studenty různá setkání a akce online. Proběhlo i několik venkovních setkání v regionech.
Jaké bylo třeba stát poprvé na běžkách můžete posoudit ve videu z výletu na Pustevny.
A kteří studenti se chystají příští školní rok do České republiky? Chtěli byste hostit? Znáte někoho, kdo má zájem hostit?
Máme zde prvních pár odvážných studentů a zbytek bude přibývat v průběhu jara až do května, kdy je konec podávání přihlášek.
Vyplňte naši přihlášku do hostitelského programu.
Lotta (18) z Estonska... Mám zájem o dopis od této studentky. |
... se popisuje jako aktivní holka. 4 roky chodí do debatního klubu a mezi její koníčky patří folklorní tance a růční výrobky jako je pletení, šítí a podobně. Ráda tráví čas a pomáhá na zahradě a čte si knížky. |
Narození:Březen 2003 Jazyky:Estonština (mateřský jazyk), angličtina, ruština Alergie, omezení a diety:Vegan, bojí se velkých psů |
Keren (16) z Turecka... Mám zájem o dopis od tohoto studenta. |
... se popisuje jako osobitý ale pokorný a pohodový člověk, který rád podporuje lidi, když je to potřeba. Kerem má zajímavé koníčky, jako je lepenkové modelování, zájem o historii a jazyky. Svůj čas taky tráví u počítače hraním her nebo jednoduchým programováním. |
Narození:Leden 2005 Jazyky:Turečtina (mateřský jazyk), angličtina, němčina, polština Alergie, omezení a diety:Nejí vepřové maso. Tento student bude chodit na bilingvální program. Hledáme proto rodinu na ostravsku. |
Kentaro (16) z Japonska... Mám zájem o dopis od tohoto studenta. |
... o sobě říká, že je sportovní japonský chlapec. Obzvláště rád jezdí na kole, hraje badminton a dělá karate a plavání. popisuje se jako veselý a milý chlapec, kterému chvíli trvá, něž se rozkouká, o to víc je ale potom přátelský a upovídaný. Kentaro rád sleduje filmy a čte komiksy. |
Narození:Listopad 2004 Jazyky:Japonština (mateřský jazyk), angličtina Alergie, omezení a diety:Nejsou |