Vzhůru na Kokořín
První regionální setkání se uskutečnilo na sklonku září. Dojezd do hodiny určil jako vhodnou lokalitu právě Kokořínsko.
Krásné sluneční (i když po vlně veder již o poznání chladnější) dopoledne bylo k výletu jako dělané. Na hradě se nakonec se zástupci kanceláře setkali dvě hostitelské rodiny se svými výměnnými studenty, po své ose dorazily dvě výmenné studentky ze severních Čech, přijely také dvě dobrovolnice YFU, které v tomto školním roce slouží též jako kontaktní osoby pro studenty - Káťa Strouhalová, která je navíc bývalou, za to několikanásobnou, hostitelskou sestrou a Veronika Vaňová, čerstvá navrátilkyně z programu.
Exkurze po kulturní památce byla spíše vedlejším prvkem našeho setkání. Tím hlavním bylo probírat své zkušenosti, zážitky a první dojmy. Například Veronika, která na výlet přijela i se svým tatínkem, se tak mohla podělit o zkušenosti z několika úhlů pohledu: jak první týdny po příjezdu vnímala jako studentka na výměnném pobytu, jak je vnímali její rodiče a jak je vnímá teď s odstupem i co prožívá nyní, doslova pár dnů po návratu do vlasti.
Akci jsme zakončili výtečným obědem v podhradí. I když se kolem poledne zatáhlo, bylo navzdory počasí i po oficiálním rozchodu co probírat.
Setkání rodin a studentů na Ostravsku
V Ostravě začíná být zvykem, že když je setkání, tak si u toho taky zahrajeme bowling a posedíme u dobrého jídla. Letos se rodiny sjížděli postupně a tak přibývalo i hráčů na dvou drahách. Někteří studenti hráli tuto hru poprvé, tak se vždy někdo z řad zkušenějších jal vysvětlování. Popříjezdového setkání se zúčastnilo šest aktivních rodin. a tak bylo opravdu veselo.
"Byla jsem velmi potěšena, že všichni otevřeně sdíleli své zážitky a měli možnost se poznat a navzájem si vyměnit kontakty, aby si případně mohli zavolat i mimo naše setkání," říká organizátorka a regionální koordinátorka Kateřina Rubišarová.
Mezi hlavní témata bylo zapojení studentů do rodiny a školy. Co je nešvarem doby a hostitelští rodiče se s tím musí vyrovnat jsou sociální sítě, které jsou všudypřítomné a někteří studenti by měli nejraději telefon implementovaný v ruce, ale na našem setkání jsme si poradili i s tímto problémem a telefony byly po celou dobu schované. Tento počin neuvěřitelně dopomohl k zapojení všech přítomných a studenti nemusí snad litovat, že ty čtyři hodiny nebyli online, ale byli s námi.
"Ráda bych podpořila všechny hostitelské rodiče, kteří mají pochybnosti o svých krocích, prosím postupujte stejně jako se svým dítětem. Oni by stejně ty naše děti nám to vrátili ve vhodnou chvíli a je jedno, jestli je to mobil nebo ranní společná snídaně. Zároveň buďme co nejvíce vnímavý vůči našim studentům, protože naše pravidla jsou pro ně možná nečitelná, někdy nepochopitelná a potřebují vše postupně vysvětlit, a to někdy i několikrát." uzavírá radou Katka.
