·         Jak Vás napadlo hostit? – Naše šestnáctiletá dcera se chystala v rámci YFU na půlroční pobyt v Německu a my jsme si doma říkali, jak je to krásné, že má někdo chuť přijmout ji mezi sebe do rodiny. A hned vzápětí nás napadlo, že my vlastně můžeme udělat totéž pro nějakou studentku či studenta ze zahraničí. Takže jsme příliš dlouho neváhali a s kanceláří YFU doladili vše potřebné.

·         Koho jste si vybrali? – Ve chvíli, kdy jsme se rozhodovali, tak zájem o pobyt v ČR měli v rámci YFU jen dva chlapci z Německa. Nebylo tam tedy žádné velké rozhodování, zda dívku nebo chlapce, zda někoho z vzdálenější kultury či odněkud z Evropy, zda někoho kdo mluví jazykem, který umíme nebo ne. Jediný rozdíl mezi těmi dvěma německými studenty byl, že jeden z nich mířil na hudební program, což nakonec rozhodlo, protože miluji klasickou hudbu a sama hraji v amatérském orchestru. Byla to skvělá volba – nejen, že si s Joelem rozumíme, ale take společně chodíme pravidelně na nejrůznější koncerty a dokonce se zapojil i do našeho orchestru.

·         Jak hoštění probíhá? – První půlrok probíhal s nadsázkou jako “výměna děti”. Místo naší Julie jsme úplně stejným způsobem pěčovali o stejně starého německého syna. Život naší rodiny plynul bez velkých změn, jen jsem začala pravidelně vařit, protože jsem měla pocit, že kluk v růstu potřebuje pořádné domácí jídlo (bylo mi jen líto, že Joel je velký masomil a vařenou zeleninu nepozře). Když se dcera po půl roce vrátila, tak jsem se v druhém pololetí začala starat o dvě děti, ale tím že mají podobné zájmy a školní rytmus, tak to nebyla zas tak velká změna.

·         Co starost o studenta/stážistu obnáší? -  Z našeho pohledu obnáší péči jakou bychom věnovali svému dítěti. Plus snaha zprostředkovat českou kulturu, dějiny a společnost různými výlety a akcemi, což je pro každého z nás zajímavé.

·         Je hoštění čistě příjemná záležitost? – Vlastně ano. Jen já osobně často přemýšlím o tom, jak by k tomu či onomu přistupovali Joelovi rodiče, hlavně jeho maminka, která má hlavní slovo ve výchově a dle vyprávění je docela přísná. Já k věcem přistupuji vcelku volně. Tak bych nerada, aby jí u nás Joel úplně zvlčil.

·         Kdo s nápadem hoštění přišel a jak se na to díval zbytek rodiny? – S manželem nás to napadlo společně během jedné debaty a měli jsme hned jasno, takže nikdo nemusel nikoho přesvědčovat. A v domácnosti kromě dcery, která se sama chystala na cesty, žádní další členové nebyli, a tak žádné další přesvědčování nebylo třeba.

·         Vznikají při komunikaci nějaká nedorozumění? – Doma komunikujeme s Joelem anglicky, takže k běžným jazykovým nedorozumněním nedochází. Angličtině jsme dali všichni svorně přednost, protože nám přišlo, že naše dlouhé večerní debaty na všechna možná témata jsou zajímavější a smysluplnější, když se všichni můžeme dobře chápat.  A pokud někdy dojde k nedorozumnění, které je způsobené jiným vnímáním situace, což může být dáno odlišným věkem, životní zkušeností, osobností, odlišnými zvyklostmi v různých rodinách, tak si to hned vyjasníme.

·         Jaký je Váš nejoblíbenější hostící zážitek? – Asi společné návštěvy koncertů a též účast na demonstraci na podporu Ukrajiny na Václavském náměstí.

·         Doporučili byste náš hostitelský program? Určitě