Flandry a škola? Godverdomme
Lidé z Flander berou školu hrozně seriózně. Já jsem se přihlásila do humanitního směru a ASO levelu (jenom teorie, žádná praxe,
něco jako starý dobrý gympl) a upřímně to pro mě není zas takový problém, někdy se nacházím i nad průměrem ve třídě – ano, občas si říkám, co ty lidi sakra dělají když i já procházím :D Jediný problém, co mě ve škole potkal až na nové lidi, prostředí a školní systém byl samozřejmě i jazyk. Celá výuka probíhá v nizozemštině a pro mne, co jsem slyšela jazyk poprvé až po přistání na bruselským letišti, to byl docela problém. Začala jsem chodit na hodiny nizozemštiny pro imigranty co provozuje přímo škola a teď je to moje nejoblíbenější část dne, naprosto skvělý lidi a nizozemsky mě opravdu naučili. Pro všechny, co také jedou do země s trochu ‚neobvyklým jazykem‘- nebojte se toho, sice začátek je značně těžší, ale po tom cca půl roce už se rozmluvíte jak nikdy, věřte mi (třeba já jsem teď dokonce i v divadle) J I přes jazykový problémy ze začátku jsem si našla pár skvělých kamarádů ve škole, který mi dost pomáhají a musím říct, že někdy mají se mnou zlatý nervy.
Prodlužování pobytu a 2 školy najednou – všechno jde!
Tohle bylo tak pěkně na úvod a teď zpět k tématu. Zítra je to akorát 8 měsíců, co jsem tady, ale už jsem měla být skoro 3 měsíce doma. Kolem začátku prosince jsme seděli s mými kamarády u snídaně a přemýšleli jsme o mém odjezdu. Představa, že jsem měla odjíždět za 2 měsíce byla šílená, a tak jsme vymysleli extrémní plán o prodloužení mého pobytu. Moje host rodina byla (a doufám, že stále je) šťastná, že jsem tu zůstala. Moji vlastní rodiče byli jednoznačně pro můj návrat v únoru, ale po několika týdnech naléhavého přemlouvání polevili. Musela jsem to všechno domluvit s mým gymplem, a i přes všechny varování jsem si vzala 2 školy na krk. Sice je to někdy velice vyčerpávající a náročný, ale asi bych se nepřenesla přes opuštění mojí třídy. Pololetí bylo se všema různými zkouškami dost těžký, ale všechno jsem zvládla a myslím si, že pokud se člověk fakt odhodlá, tak to jde zvládnout (není to jednoduché, ale jde!!) Doteď se stále držím, v červnu a popřípadě srpnu budu mít komisky a potom snad zasloužený konec (=septima :D)
Co mě tady tak okouzlilo, že jsem se rozhodla zůstat?
Já osobně si našla mnohem více kamarádů mezi ostatními Exchange studenty než Belgičany samotnými. Vše to začalo na týdenním kempu, kde jsme se 
poprvé všichni potkali a nevěděli jsme, co spolu všechno zažijeme. Nikdo z nás nečekal, že se budeme potkávat skoro každý víkend. s ostatními studenty tady bude a bylo vždycky nějaký pouto, které vás bude spojovat. Kdyby mi někdo v srpnu řekl, že s těma lidmi procestuje celou Belgii a část Holandska, tak bych se asi dost zasmála. Ty momenty, když jsme tancovali a zpívali na vánočních trzích v Bruselu, povídali si dlouho do noci v Rotterdamu, hráli rodinu na pokraji rozpadu v Ikee, prolezli Antverpy skrz na skrz, ztratili se v Amsterdamu, jeli do Brugg jenom proto, abychom skončili v muzeu mučení, malovali si na obličeje na yfu kempu, riskovali naše životy na poutích a prakticky se ztrapňovali všude kam jsme vešli. Tohle je jenom miniaturní zlomek toho, co všechno jde zažít během pár měsíců, když uděláte ten jeden velký krok do neznáma. Takže pro všechny, kdo o tom přemýšlíte... běžte do toho, jsou to zážitky, které s vámi budou po celý život a situace, které vás naprosto změní (nebojte, v pozitivním slova smyslu)
To že jsem tady zůstala déle beru jako jedno z nejlepších rozhodnutí. Člověk se na výměně naučí tolik věcí a změní ho to natolik, že já osobně mohu říct, že odjíždím jako úplně jiná osoba než ta, která sem v srpnu přijela. To, jak člověk pozná, kým opravdu je, co (a koho) má rád, jak rád tráví svůj čas a jak moc si začne vážit své rodiny a kamarádů je naprosto skvělý. Mnoho lidí – včetně mě – nabere obrovské sebevědomí, ale také sebelásku. Tato cesta není rozhodně jednoduchá, necháte za sebou pár věcí a lidí, ale tím, kým se za těch 10 měsíců stanete, určitě stojí za to <3
Takže pokud je tu někdo, kdo přemýšlí o výměně zrovna ve Flandrech, všema deseti mohu jenom doporučit. Sice je to malá část Belgie, budete pořád jíst hranolky a jezdit na kole, ale je tady spoustu věcí, co stojí za to vidět (ani mezinárodní spojení nejsou vůbec špatný :D) Takže přijeďte, rozhodně to bude nezapomenutelných 10 měsíců vašeho života a poznáte úžasný lidi <3
Posílám spoustu lásky zpátky domů, a za 2 měsíce na viděnou
