1) Nacionalismus
A to opravdu ve všech směrech. Vždyť právě ona hrdost na svou zem a její historii je to, co tento jinak velmi rozmanitý a jazykově různorodý národ pohání, a také drží pohromadě. Vlajku najdete skoro u každého domu. Určitě si všimnete i zvyšujícího se množství předmětů s helvétským křížem, když se blíží datum 1. srpna – státní svátek založení Švýcarska.
2) Horské túry
K tomuto bodu asi není třeba nic moc dovysvětlit. Hory tam jsou skoro všude, a jakmile je alespoň trochu hezky, každý správný Švýcar si obuje pohorky a vyrazí. Túry můžou být dost náročné, ale ten výhled potom stojí fakt za to. Jak řekl můj hostitelský táta: „Když nevystoupáš alespoň 1000 výškových metrů, byla to jen procházka.“
3) Sýr
Troufnu si tvrdit, že na tento bod mnoho z vás čekalo – a oprávněně. Poté, co jednou ochutnáte Gruyéres nebo jiný švýcarský sýr, český Eidam už sýrem nenazvete. A co teprve národní jídla z něj! Třeba Fondue, Raclette nebo Älplermagrönli… (Doporučuju vygooglit!)
4) Kolo
Pokud se rozhodnete pro to strávit rok ve Švýcarsku, kolo se stane jedním z vašich hlavních společníků. 
Budete na něm jezdit do školy a ze školy, na nákupy, ve sněhu i v dešti.
5) Vlaky
Ty jsou na Švýcarsku asi nejlepší. Dojdete s nimi opravdu všude, jsou pohodlné a jezdí bez výjimky včas. Bohužel je s tím spojená také o něco vyšší cena, než na jakou jsme z Česka zvyklí, ale věřte mi, opravdu to stojí za to.
6) Systém výuky ve škole
Ve třídě je okolo dvaceti lidí, vztah s profesorem není tak striktně nastavený, a tudíž k němu mají žáci mnohem blíž. I proto jsou na denním pořádku různé diskuze, ať už v rámci výuky nebo mimo ni. Navíc tam nejsou fakta servírována jako na běžícím páse, studenti si všechno odvozují a vysvětlují. I testy vypadají jinak, důraz je kladen hlavně na porozumění látce – ne na učení se nazpaměť.
7) Svátky během roku
To se sice liší v každém kantonu, nicméně je to něco, co jsem v Česku nezažila. Ať už se jedná o Zibelemärit (cibulový trh) na začátku zimy v Bernu, Fasnachty (karnevaly) například v Lucernu nebo Basileji, anebo Sechsläuten v Zürichu. To jsou události, kterými země žije a pokud budete mít tu možnost, rozhodně stojí za to je navštívit.
8) Rozdíly mezi kantony
A tím nemyslím jen jazyk. I když o jazykových rozdílech jen mezi německy mluvícími kantony bych mohla napsat fakt hodně. Každý Švýcar je hrdý na svůj kanton a podle dialektu se pozná, odkud kdo pochází. Každý má také svůj školský systém (liší se třeba i počet let povinné školní docházky) a o většině věcí si rozhoduje každý kanton sám. Čímž se dostáváme k dalšímu bodu, a tím jsou:
9) Referenda
Ne nadarmo je Švýcarsko považováno za zemi s nejpřímější demokracií na světě. Referendy rozhodují skoro o všem, a to na kantonální i celostátní úrovni. Naštěstí mohou hlasovat poštou, tak nemusí několikrát do roka běhat k urnám.
10) Cizinci
Těch je ve Švýcarsku opravdu hodně a je to asi věc, která mě ze všech nejvíce překvapila. A asi ještě lepší je jejich snaha o asimilaci, i když se stále snaží o udržení si vlastní kultury. Ať už jsou z Balkánu, Afriky, Asie nebo Latinské Ameriky, je strašně zajímavé, že si všichni zvolili k životu zrovna Švýcarsko.
Bonus: otevřenost Švýcarů
Jako bonus přidávám ne tak docela rozdíl, jako spíše klišé, které bych moc ráda vyvrátila. Než jsem se do Švýcarska vydala, všichni mi tvrdili, jací jsou to „studení čumáci“. Nicméně opak je pravdou - všichni Švýcaři, které jsem potkala, byli velmi milí a otevření. V autobuse se na mě usmáli cizí lidé, ve vlaku se se mnou čas od času také dal někdo do řeči. A to ani nemluvím o obligátním „Grüezi“, kdykoli někoho potkáte na ulici. Nevěříte? Sbalte si svůj kufr, přihlaste se k pobytu do Švýcarska a zažijte všechny tyto věci na vlastní kůži.
Tina, dobrovolnice, Švýcarsko 2017/18
