V čem Tě Amerika překvapila?
V tom jak je rozmanitá, a obrovská. Amerika není jenom New York, Hollywood nebo Miami. Je tam toho o hodně víc. Třeba já jsem bydlel ve státě Georgia, o kterým jsem před tím skoro nic nevěděl a byla to paráda – podíval jsem se třeba do města Savannah na místo, kde se natáčel Forrest Gump.
Byl jsi tam něčím zklamaný?
Ten rok co jsem tam prožil určitě nebyl procházkou růžovým sadem, ale teď se mi nic konkrétního nevybavuje. Nebylo nic co by mně zklamalo natolik, že bych si řekl, že to byla špatná volba. Naopak když se teď de facto denně pohybuju v prostředí lidí, kteří výměnným studijním pobytem prošli, tak můžu říct, že bych litoval, kdybych nikam neodjel. Tak nějak mě to nakoplo, v tom nejlepším slova smyslu.
Jsou stereotypy, které se o Američanech říkají, pravdivé?
Záleží teda jak který. Jenom podotknu, že bych nerad generalizoval, a vzhledem k tomu, že v USA žije přes čtvrt miliardy lidí, tak ta hrstka se kterou jsem já přišel do styku nemusí být úplně skvěle vypovídající segment respondentů. Jeden mě nicméně napadá hned – fast food. Ten tam jede ve velkým. Maj mnohem širší výběr, než známe z ČR (McD, KFC, BK, Subway), ve Státech je podle mě tak 30 – 50 různejch značek fast foodu, který jsou dostupný opravdu všude. A každýmu dle chuti. Naopak stereotyp, že by Američani byli zahleděný do sebe a nevěděli moc o okolním světě v mým případě neplatí – moje hostitelská mamka mluví dánsky a japonsky a kdysi dávno lyžovala v Tatrách, takže o světě toho věděla hodně, neboť sama byla výměnnou studentkou v Dánsku, právě s YFU. Setkal jsem se s lidmi, kteří sice neměli ponětí o tom, kde ČR leží, ale na druhou stranu jsem potkal Američany, kteří by Ti o české historii řekli víc, než drtivá většina Čechů. Takže je to tak pade na pade.
Jak je to v Americe se stravováním?
My jsme to ve škole měli tak, že sis mohla buď oběd udělat den předem doma, a pak si ho sníst buď za studena, nebo ohřát ve všudypřítomnejch mikrovlnkách. No a nebo pro ty pohodlnější (můj případ) – mohla sis koupit oběd ve školní kantýně, stál $2 a vypadal třeba takhle: hovězí tacos, salát, jablko, 2dcl čokoládovýho mlíka. Jinak domácí stravování samozřejmě záleží rodinu od rodiny. My jsem ale jedli celkem často „out“, protože to prostě mnohdá bylo levnější, než nakupovat a vařit doma. Jídelníček mojí hostitelský rodiny (a tím pádem i můj) rozhodně neptatřil k těm nejzdravějším, ale mně to nějak nevadilo!
Jak (ne)funguje v USA hromadná doprava?
Tak určitě funguje. Zase nechci mluvit za celý USA, ale popíšu těch pár míst, který jsem navštívil. Měl jsem to štěstí, že jsem bydlel v Atlantě (9. největší metropolitní oblast v Americe, 5 mil. obyvatel), kde normálně fungovalo metro, tak jak ho známe třeba z Prahy. S autobusama už to bylo horší, protože na zastávkách nejsou jízdní řády, ani označení kterej autobus přijede a kam pojede... to prostě musíš vědět. V San Franciscu třeba ale dokonale fungujou ty jejich tramvaje. V New Yorku maj zase největší síť metra na světě. Celkově bych ale řekl, že pražská MHD kupříkladu je oproti tý Americký zlatá.
Jak vypadá typická střední škola v USA?
Já jsem chodil na školu, kam chodilo dalších 1300 lidí, ale znám lidi co se dostali například na školu, kterou navštěvovalo jenom 60 studentů. A zase můj kámoš chodil na střední spolu s dalším
a 3500 studentama, takže asi nejde ukázat prstem na typickou high school. Co ale maj všechny společný, je určitě to, že se všude klade VELKEJ důraz na sport a mimoškolní aktivity. Až mi to přišlo jako že platí rovnice
neděláš žádnou mimoškolní aktivitu = nežiješ.
Alespoň v sociálním slova smyslu. Každá škola má svůj erb, nebo logo, chcete-li... každej je hrdej na to, že chodí právě do tý svý střední. Třeba moje se jmenovala North Atlanta Warriors, a tak jsme byli proste rytíři. Na žádný škole nesmí chybět vlajka, každá škola má svůj tým americkýho fotbalu, baseballovej tým. Samozřemě jsme měli i žlutej school bus, kterým jsem každý ráno jezdil do školy a odpoledne nás třeba vozil na tenisový zápasy. Měl jsem na výběr ze široký palety předmětů, například v jazykový sekci jsem mohl volit mezi arabštinou, čínštinou, francouzštinou a španělštinou.
Je v USA nějaký povinný dresscode ve školách?
Na státních školách, jako třeba na tý, na kterou jsem chodil já většinou nebejvaj nutností uniformy, ale jsou daný nějaký pravidla, který by se měly dodržovat. Třeba jsou zakázaný trička s motivy gangů, drog, násilí, apod. Holky nesměj chodit v minisukních a s velkejma výstřihama. Nesmíš mít žádnej sprostej nápis na tričku. V tomhle tam není taková volnost, se kterou jsem se setkal na střední v Čechách, kde moji spolužáci bez problémů nosili trička s Bobem Marleyem, apod. Na soukromých školách už pak jsou daný uniformy, třeba jako znáte z Harryho Pottera.
V čem Američany obdivuješ a čím tě naopak štvou?
Asi se nedá říct, že bych je obdivoval, stejně jako neobdivuju žádnej národ na světě. Na Americe se mi ale líbí to, že je takovej pupek světa, směsice všeho možnýho. Ve škole s Tebou nebudou nikdy JENOM Američani. Na ulici neuslyšíš JENOM angličtinu. Panuje tam takový mezinárodní prostředí a to se mi líbí. Každej si tam může najít svojí cestu, nějak se posunout vejš. Líbí se mi ta země jako taková, národní parky, krásný města, je tam toho fakt hodně. Třeba já se už strašně dlouho chci podívat na Aljašku, to je můj sen. Taky se mi líbí, že Američani jsou hodně hrdej národ. Co mě na Americe štve – třeba vzdálenosti. Když bydlíš v Atlantě a kámoše máš v Seattlu, tak je jasný, že se prostě nemůžete vídat každej pátek, když vás od sebe dělí pětihodinovej let.
Vybral by sis USA jako zemi, kde bys chtěl natrvalo žít?
Určitě by záleželo na dalších okolnostech, jako s kým bych tam žil atd., ale ANO, dovedu si představit, že bych se přestěhoval do USA.
Luděk, USA 2010/2011
Odkazy
