"Bezprostředně po mém návratu jsem byl příjemně překvapen jaké je to zase fajn být doma..."
Třetího července 2015 již úplně skončil můj výměnný kulturně vzdělávací rok ve Finsku a já se po necelých dvanácti měsících vrátil ke své rodině, do mého opravdového domova. ,,Co je, ale opravdový domov?“, ptám se. ,,A kde vlastně je?“ Na tuto otázku, ač se to nezdá, je velmi těžké najít odpověď. Někteří 
definují svůj domov jako místo, kde mají svou rodinu, jako místo kde se narodili nebo jako místo, kde se necítí být sami a kde se v krajních situacích mohou obrátit na lidi, ke kterým cítí plnou důvěru. Právě tu poslední odpověď na otázku výše, si uvědomují jen ti, kteří strávili delší dobu bez své rodiny a mimo své dosavadní místo bydliště, poznali jinou kulturu, jinou rodinu, kterou nyní považují za svou druhou, náhradní, kam se mohou bezstarostně vracet a očekávat pohostinnost a otevřené náruče těch, u kterých strávili celý jeden rok svého života.Bezprostředně po mém návratu jsem byl příjemně překvapen jaké je to zase fajn být doma, u své vlastní rodiny. Ovšem jak čas běžel, uvědomoval jsem si čím dál víc jiný denní režim, jiné kulturní i přírodní prostředí a začalo se mi neskutečně stýskat po domově, který jsem našel jinde. Tento pocit byl ale momentální a zanedlouho jsem se zase plně sžil s českým světem, nic jiného člověku ani nezbývá.
"Srovnávací zkoušky mě stály velkou část volného času..."
Po mém příjezdu jsme hned s rodiči jeli na dovolenou do Alp a skvěle si to tam užili a to také velmi přispělo k urychlení zpětné integrace po návratu z pobytu. Ještě před mým odjezdem na výměnný pobyt do Finska jsem se musel rozhodnout budu-li dělat na konci respektive na začátku následujícího školního roku zkoušky, abych se mohl vrátit do stejného ročníku anebo jestli chci ročník opakovat. Rozhodl jsem se pro první možnost a od toho se odvíjel průběh jak samotného výměnného roku tak i prázdnin po příjezdu z pobytu. V průběhu pobytu jsem se vždy ne moc intenzivně průběžně učil české učivo, ale nejvíce jsem se toho naučil až po příjezdu, kdy jsem na to měl skoro celé prázdniny. Chci říct, že pokud se rozhodnete dělat srovnávací zkoušky jako já, počítejte s tím, že to nebude procházka růžovou zahradou a je třeba si za svým rozhodnutím stát a neměnit ho, protože já osobně jsem měl tyto tendence velmi často. Stálo mě to velkou část volného času o prázdninách a v září a přidalo trochu stresu, jinak ale nic víc. Je lepší maturovat a stát na maturitním plese se svou třídou, musí se ale, jak zmiňuji výše, pro to něco obětovat. Na toto téma má každý spíše svůj názor a také záleží na tom, povolí-li škola vůbec tyto srovnávací zkoušky dělat. Záleží tedy na předchozí domluvě. Jako radu budoucím výměnným studentům bych rozhodně toto téma nepodcenil a řešil ho nějakou dobu před odjezdem.
"Chci být součástí světa YFU..."
Před odjezdem na pobyt jsem nepřemýšlel o tom chci-li být dobrovolníkem YFU, ale po návratu a po absolvování dobrovolnického semináře bylo rozhodnuto.
,,Chci být součástí světa YFU, chci šířit a pomáhat se zprostředkováváním výměnných pobytů a chtěl bych, aby se počet studentů odjíždějících na pobyty a přijíždějících na pobyty do Čech, stále zvyšoval. Cítím na tom jakýsi osobní zájem a po tom, co jsem na výměnném pobytu zažil já, se není čemu divit. Chtěl bych jednoduše, aby tuto možnost dostávalo více a více studentů.“
Matyáš, Finsko 2014/2015
Odkazy
