"Zde jsem našla nový domov..."
Někteří lidé jsou možná rádi, že mají možnost být doma, obklopeni věcmi a lidmi, které znají. Uprostřed zóny komfortu a nepřekvapivých věcí. Ale ikdyž mi chybí mí rodiče, můj otravný (ale pořád skvělý) bratr, moje skvělá kočka, která si myslí, že je pes, chuť obyčejného, čerstvě upečeného chleba a vlastně 
celkově nutričně vyvážené jídlo (ke kterému je mnohem jednodušší přístup, když se vám do cesty nestaví všechny Reese’s, čokoládové cookies, atd.) a procházky po Praze, jednom z nejkrásnějších měst Evropy, našla jsem nový domov zde. A možná to zní divně, ale s těmi lidmi zde se cítím daleko lépe. Jsou milí, sarkastičtí, vtipní a mnohem více otevřenější.
"Bude mi chybět americký fotbal i drive-thru k bankomatu..."
Bude mi chybět chození ven se všemi mými kamarády, ježdění na horské dráze při neustálém křiku. Přespávání, bláznivé zápasy amerického fotbalu, kde jsem většinou více času strávila povídáním si s lidmi, než sledováním samotné hry. Bude mi chybět Homecoming, to příšerně studené počasí (ok, to mi asi tolik chybět nebude...) drive-thru všude (i k bankomatu!), velké svatby, běhání s mým úžasným Cross Country týmem, výlety na michiganské univerzity, a umělecké soutěže v Grand Rapids.
"Je to tak neskutečné a skvělé zároveň..."
A to tu jsem jen něco mále přes dva měsíce. Je to tak neskutečné a skvělé zároveň. Miluji svoje hostitelské rodiče. Moji rodinu. A ani si nedovedu představit jak těžké to bude odsud odjet. Tak si užijte každou minutu, každou vteřinu, každý moment.
Veronika, USA 2015/16
