Od mého posledního článku na tento web se mnohé změnilo a jak se říká: „Vše zlé je k něčemu dobré“. V mém případě je to ještě tak stokrát lepší, než bych si vůbec před tím dokázala představit.
Před dvěma měsíci jsem se přestěhovala k jiné rodině - na horu. Jako fakt nahoru na horu. Bydlím na překrásném 400 let starém statku s mnoha zvířátky a super sousedy, kteří jsou široko daleko našimi jedinými sousedy, ale jejich čtyři děti to kompenzují. Řekla bych, že takhle na samotách se veškeré vztahy výrazně prohlubují a my už to ani nebereme, že by to byli jen sousedé, je to rodina.
Když už je řeč o rodině... Tady se cítím vážně jako doma, jako nedílná část rodiny. Když mě Alexandra (má host-mamka) někomu představuje, tak říká, že jsem její nová dcera, to neuvěřitelně zahřeje u srdce. Vaříme spolu, chodíme na bylinky, na procházky do lesů se psy, a hromadu dalších věcí. Jsem tady šťastná jako snad ještě nikdy.
K mým nejbližším patří i Brigitte (má kontaktní osoba) a její rodina. Neuvěřitelně mi pomohla se změnou rodiny a jezdím k nim poměrně často na víkendy, kdy podnikáme různé outdoorové aktivity. Byli jsme lyžovat, běžkovat, na horských kolech, u překrásných horských jezer i na nejvyšší hoře Štýrska. Díky všem těmto nezapomenutelným zážitkům jsem se naprosto zamilovala do tohoto zeleného srdce Rakouska - jak se přezdívá Štýrsku. Ne že bych snad někdy měla k tomuto krásnému Bundeslandu jiný vztah, ale když člověk vidí všechna tato neuvěřitelná místa, už to ani jinak nejde.
Pokud bych měla vyjmenovat všechny lidi, kteří jsou na mě hodní a přináší mi do života světlo každým dnem, byl by tento článek téměř nekonečný, ale přece jen musím ještě někoho zmínit.
Naše učitelka z Deutschkurzu - pořád ještě nechápu, proč to všechno pro nás dělá. Abych to vysvětlila... Na mé škole je kurz němčiny pro výměnné studenty a jedna z našich učitelek nám vždy na hodinu bere různé tématické ňamky k danému období či svátku (v Rakousku si rychle zvyknete na to, že máte hromadu prodloužených víkendů a prázdnin, protože jsou tady pořád nějaké státní či náboženské svátky) z tohoto důvodu máme vždy něco dobrého k snědku. Mimo to jsme byli společně na výletech v Hallstattu a Salzburgu a to vše v jejím volném čase. V životě jsem nepotkala zainteresovanější a hodnější učitelku.
Je mnoho lidí a zážitků, o kterých bych mohla psát, ale vše stejně nikdy neobsáhnu. Tento rok jsem objevila štědrost a nezištnost lidí, kteří vás ze začátku ani neznají, ale z jednoho kroku do neznáma se může stát překrásný vztah na celý život. Už je květen a já si uvědomuji nezadržitelně se blížící konec tohoto pobytu. Hlavně využít každou zbývající chvíli. Něco končí, ale něco jiného zase začíná. Společných plánů do budoucna je mnoho, ale stejně by ještě pár měsíců navíc přišlo vhod.
