"Takže bych to tak shrnul, že jsem si opravdu nemohl přát lepší umístění..."
Zdravím vás všechny z krásného Nizozemí, kde si užívám svůj výměnný pobyt. Čas bohužel plyne neskutečně rychle a nic ho nezastaví. Myslel jsem si jaká věčnost je 11 měsíců, ale uteklo to jako voda. Teď mi zbývají zhruba dva měsíce do konce tohoto neskutečného roku, tak je čas to trochu shrnout a třeba někoho z vás trochu inspirovat k tomuto dobrodružství.
Bydlím v jednom menším městečku jménem Waalre. Je to takové klidné, příjemné místo. Hned vedle domu mám nádherný les kam chodíme s kamarády nebo s moji host-mamkou se procházet se psem, kousek od domu mám fitko a skoro celý můj basketbalovy tým tu bydlí také, takže o kamarády tu nouzi nemám.
Do většího města to mám také blízko - sednu na kolo a za půl hodinku jsem v centru Eindhovenu, toto město je v Nizozemí přezdíváno Eindhoven de gekste (ten nejbláznivější v tom nejlepším smyslu), takže bych to tak shrnul že jsem si opravdu nemohl přát lepší umístění.
Co se týče mé hostitelské rodiny, tak jsem také více než spokojen. Žiji s jednou postarší paní, je jí 68let, pejskem, a Patem a Matem (želvičky a hádejte kvůli komu se takto jmenují ) a jednou rybičkou. Zprvu jsem se toho trochu obával jak to zvládnu žít jen takto ve dvou, ale jsem strašně šťastný, že jsem do toho šel. Karin, moje host-mamka je taková "cool moderní babča" a já jí vážně zbožnuju, je to úžasný člověk, je veselá, energická, otevřená všemu, prostě tak dobře švihlá. Oba dva cítíme že k sobě prostě super pasujeme a všechno klape víc než skvěle. Samozřejmě tu jsou věci ve kterých spolu nesouhlasíme, ale to k tomu patří. A potom je důležité udělat ten správný kompromis co bude vyhovovat oběma stranám, protože nejen my se učíme od našich hostitelskych rodin a všeho kolem, ale i naše hostitelská rodina se učí od nás a to je důležité si uvědomit. Nejsem první výměnný student, kterého si Karin vzala pod svá křídla, ale posledního měla cca před 20 lety a mezitím se toho spoustu změnilo. Předtím měla ještě manžela, děti bydleli s ní a byla to jiná doba. Takže zpočátku to nebylo těžké jen pro mě ale i pro ni si zvyknout na to že po těch dvaceti letech, co žije sama, si musela zase zvyknout že má někoho doma a museli jsme najít tu cestu, která bude vyhovovat oběma - a naštěstí se to povedlo poměrně rychle.
"A teď bez problémů rozumím všemu a mluvím úplně v pohodě..."
Jednou z velkých výhod které jsem měl, bylo že Karin skoro nemluví anglicky - jen takove ty základy. Potom je to s učením jazyka o něco jednoduší a jde to rychleji, protože člověk prostě musí. Do Nizozemí jsem přijel a uměl jsem se tak akorát představit a těď bez problémů rozumím všemu a mluvím úplně v pohodě. A je to mnohem lepší. Jakmile se naučíte jazyk, rozumíte a mluvíte, vaše výměna se posune na naprosto jiný level. A je to super. Co je nebezpečí u Nizozemců - oni totiž strašně rádi mluví anglicky. Zpočátku jsem komunikoval v angličtině, protože to prostě jinak nešlo, takže o to zajímavější jsem byl ve škole pro studenty - každý se se mnou chtěl bavit a zlepšit si angličtinu a dozvědět se všechno. Ovšem to po čase vyprchalo a když jsem začal mluvit nizozemsky, tak ano pár lidí ztratilo zájem se se mnou bavit, ale spoustu dalších lidí se se mnou naopak začalo bavit, protože třeba neuměli tak dobře anglicky a takhle to bylo jednodušší. Kolektiv vás přijme a je to super. Pořád jsou tu lidi co ke mě mluví anglicky, no a tak já jim prostě odpovídám v nizozemštině a většina z nich již pochopila že já prostě chci mluvit nizozemsky a že to umím.
"Sednu každé ráno na kolo a jedu 25 minut do školy..."
Školu mám v Eindhovenu. Sednu každé ráno na kolo a jedu 25 minut do školy, je to taková hezká ranní rozcvička. Chodím do jedné z nejmenších škol v Eindhovenu (pořád mi to příjde hrozně velká škola a nedovedu si předstvit, že bych chodil do té největší). Zprvu jsem byl v pátém ročníku na Vwo (Vwo = vyšší stupeň, Havo = nižší stupeň), ale můj rozvrh byl opravdu příšerně nabitý. Byl jsem ve škole čtyři dny z pěti od 8:30 - 17:00 a v pátek 8:30-16:00. Nemohl jsem docházet na tréninky a dělat spoustu jiných věcí, seděl jsem pořád ve škole a tak jsme se shodli s mojí hostitelsou mamkou že i přes to že má první třída byla úžasná a opravdu mě přijali za svého za tak krátko, tak budu muset změnit třídu, a tak jsem se dostal o ročník níže na Havo kde mi to naprosto vyhovuje, protože stíhám tréninky. V mé třídě jsou lidi mladší než já, trvalo to chvíli, ale už si spolu rozumíme a všechno je skvělé. Díky tomu, že jsem prošel dvě třídy, jsem poznal spoustu lidí. Další super věc je, že jakožto ten výměnný student jsem taková celebritka, ve škole mě každý zná, každý mě zdraví, a snad si nepamatuji, že by mi tolik lidí popřálo osobně na moje narozeniny.
"Společně s týmem jsme vyhráli ligu U18, takže jsem se stal vítězem nizozemské basketbalové ligy..."
Jedna z posledních věcí o které se zmíním je můj basketbalový tým (samozřejmě není to jako můj basketbalový tým v Česku) ale přijali mě mezi sebe a hrozně mi pomohli se "aklimatizovat", je to skvělá parta a jsem opravdu šťastný být součástí toho týmu. Bohužel jsem s nimi nemohl trénovat a odehrát tolik zápasů, protože přicházelo zranění za zraněním, ale tým mě vždycky podržel a vyšel mi vstříc a pokaždé i přes to, že jsem nemohl trénovat nebo hrát, byl jsem tam, protože chci být součástí týmu. Společně s týmem jsme vyhráli ligu U18, takže jsem se stal i vítězem nizozemské basketbalové ligy (ne nejvyšší soutěže, ale i tak velký úspěch) a měl jsem s nimi spoustu skvělých chvil.
"Jsem šťastný, že mohu být součástí světa YFU..."
Už bych to asi uzavřel - jsem strašně šťastný, že jsem se rozhodl podniknout toto dobrodružství a že jsem dostal od mých rodičů možnost to uskutečnit. Jsem jim za to nekonečně vděčný. Pokud máte tu možnost a chcete, jděte do toho, je to úžasná zkušenost, kterou vám nikdo nevezme a dovolím si použít trochu cliché - opravdu to změní váš život. Samozřejmě propásnete rok s vašimi přáteli, rodinou, ale poznáte spoustu nových úžasných lidí a ostatní studenti jsou opravdu tak úžasná skupina lidí, která má své kouzlo, které vás pohltí. Jsem šťastný že mohu být součástí světa YFU.
Jakub, Nizozemsko 2014/2015
