Grüezi!
Jmenuji se Naty a všechny vás moc zdravím z přenádherného Švýcarska, ve kterém trávím již něco málo přes tři měsíce.
Zdá se mi to jako včera, kdy jsem přistála na letišti v Zürichu a plná nervozity se vydala vstříc novému neznámému životu. Na jednu stranu celá roztřesená, ale na druhou ták natěšená, jsem se poprvé setkala se svou hostitelskou rodinou, šla do nové školy a ze dne na den se octla v úplně cizí komunitě.
Hned při prvním setkání se svojí rodinou jsem věděla, že si budeme rozumět. Přivítali mě usměvaví rodiče a šestnáctiletá ségra Tanja s transparentem: „Willkomen in der Schweiz Naty“, což mi udělalo neskutečnou radost. Nyní už se svojí hostitelskou rodinou žiji přes čtvrt roku a musím říct, že lepší rodinu jsem si ani nemohla přát! Jsou neskutečně hodní, vstřícní, ve všem mi pomáhají a jednoduše řečeno se u nich cítím jako doma.
Každý měsíc jezdíme na rodinný výlet a někdy se k nám přidá i sestra mamky s rodinou (moje hostitelská rodina je opravdu veliká, a to jsem ještě nepoznala všechny!). Tento měsíc se chystáme do městečka Schaffhausen a už jsme byli třeba i v Luzernu, na Lichtspiel v Bernu, podnikli jsme Foxtrail nebo také výlet do dechberoucích švýcarských Alp.
Před svým odjezdem na výměnu jsem nečekala, že by mě škola mohla překvapit. Ale opak je pravdou! Nejen že je opravdu veliká (dvě budovy, z nichž jedna devítipatrová a druhá čtyřpatrová), má přes tisíc studentů, ale i styl výuky je úplně jiný než u nás. Výuka začíná v 7:45 a učí se především ve dvouhodinových blocích. Učitelé vedou lekci v podobě diskuse a všichni se daný problém snaží vyřešit společnými silami – hodně pracujeme ve skupinkách a opravdu se všichni aktivně podílejí na výuce. Hlavní rozdíl oproti ČR vidím v tom, že tady hraje větší roli porozumění učivu, než kvantita, kterou si žáci dokáží zapamatovat. Známkování je od 1-6 (6 je nejlepší) a počet testů v jednom předmětu za pololetí se pohybuje okolo 2-3.
A jak si vedu s němčinou (respektive se švýcarskou němčinou)? Sice mi všichni říkali, že to je jiné, ale teprve až tady jsem zjistila jak MOC jiné. Německy jsem se učila 6 let, ale přesto jsem první měsíc nerozuměla ze švýcarské němčiny nic. Teď už se chytám, sice nerozumím úplně všemu, ale pomalu se to lepší :)
Jsem moc šťastná, že mám úplně skvělou třídu, která mě mezi sebe tak lehce přijala a když je nějaká akce, tak se mnou počítají. Například hodně z mých spolužáků slaví osmnácté narozeniny a i přesto, že se známe tak krátce, mě zvou taky :)
Poznala jsem tady neskutečné množství nových lidí a přátel– ať už z mé třídy, třídy mé ségry nebo sestřenky, volejbalu či gymnastiky anebo z mých lekcí italštiny. I v tak velké škole se mi nikdy nestane, že bych na chodbě nepotkala někoho, koho znám.
Ráda bych také zmínila PAO seminář, který se konal v jednom ze tří týdnů mých podzimních prázdnin. 55 výměnných studentů z 27 zemí světa! Byl to naprosto nepopsatelný zážitek, s každým si hned rozumíte, jelikož jste na stejné lodi, prožíváte to samé a nikdy vám nedojdou témata, o čem mluvit.
A i přesto že byl PAO v říjnu, od té doby nebylo víkendu, kdy bych se neviděla s někým z výměnných studentů! Podnikáme toho spolu opravdu hodně – návštěva Herbstmesse v Baselu, oslava Halloweenu nebo také koncert skvělé skupiny HONNE! Pekli jsme spolu už i vánoční cukroví nebo jsme třeba připravovali sushi. Za tak krátkou dobu mám tolik nepopsatelných zážitků!
Moc dobře si vzpomínám na podzim minulého roku, kdy jsem téměř každý večer projížděla webové stránky YFU, četla rubriku “zážitky studentů” a potom se jen převalovala v posteli a přemýšlela nad tím, zda mám vyjet na výměnný pobyt nebo ne.
Hlavou mi létaly myšlenky typu: (téměř) rok neuvidím svoji rodinu, kamarády, zameškám tolik ve škole, a hlavně mi toho tolik uteče! Teď se ale každým dnem přesvědčuji o tom, že to nejsem já, komu něco utíká, ale naopak! Každý, kdo má tu skvělou možnost vycestovat a nevyužije ji se neskutečně okrádá. A proč? Protože kde jinde najdete druhou rodinu, získáte kupu skvělých přátel z celého světa, poznáte lépe sami sebe a vytvoříte si zážitky, na které v životě nezapomenete?
Když si to teď zpětně čtu, zní to jako pohádka. Navíc si pamatuji na minulý rok, kdy jsem při čtení článků narazila na větu: „výměna byl nejlepší rok mého života“ a říkala jsem si, že to je určitě bráno s nadsázkou. Ale víte co? Jsem tu sice jen krátce, ale tyto tři měsíce rozhodně jsou nejlepší v mém životě. A já jsem neuvěřitelně šťastná, že v této pohádce mohu zůstat ještě 7 měsíců! Tak se mějte, já si běžím užívat nejkrásnějšího roku svého života!
