Letenky jsem původně měla zařízené na 26. září. To bylo ale později nemožné. V neděli večer mi nebylo 
dobře a měla jsem pocit, že mám teplotu. Nedělala jsem si z toho nic, jelikož jsem potřebovala zařizovat ještě celkem dost věcí a tak jsem byla docela ve stresu. Zůstala jsem doma a do školy šla ještě 23. ve středu se rozloučit, jelikož jsem se cítila lépe. Tam jsem ale začala mít obavy, že to asi jen ze stresu nebude, protože jsem přišla o chuť. Ve čtvrtek jsem měla jít na testy na COVID. Odpoledne ale volala hygiena, že jsem pozitivní a mužů být pozitivní ještě dalších 6 týdnů, což by znamenalo, že bych vůbec do Německa už odjet nemohla. V tu chvíli jsem nevěděla co dělat a jediného jsem chtěla bylo prostě z Čech už odjet. Nakonec se mi to ale podařilo a jsem za to opravdu ráda.
Taky bych chtěla říct něco o škole, i když jsem tam byla teprve týden. 
V pondělí jsem nastoupila do deváté třídy, ale protože chodím na německou školu domě v Praze, tak jsem v úterý nastoupila do desáté, kde jsem si mohla vybrat předměty, ale rozhodla jsem se chodit na hodiny se svoji host ségrou. Je tady ale období Klausur a tak jsem měla ve čtvrtek třeba jen první dvě hodiny nebo skoro žádný odpoledky. Za to jsme se dokázala už dvakrát ztratit a taky jsem byla skoro ušlapaná, protože školu navštěvuje kolem 1500 lidí.
Od pondělka je tady lockdown, jen školy, zaměstnání a obchody jako Aldi, Lidl atd. zůstávají otevřené. Takže s rodinou chodíme hodně ven na procházky a s host ségrou hodně pečeme. Samozřejmě záchvaty smíchu nikdy nechybí.
Sice jsem teprve na úplném začátku svého pobytu, ale už teď dokážu říct, že tohle bude rok na který budu 
vzpomínat celý svůj život.
Lucka, Německo 2020/21
Lucie je stipendistka YFU CZ, její pobyt je částečně hrazen z grantu Česko-německého fondu budoucnosti
