Před týdnem jsem měnila rodinu, protože moje původní rodina se bude po Vánocích stěhovat do Francie (jsou to Francouzi a pár let bydlí v Belgii) a neměli by na mě moc čas. V mojí současné rodině mám 3 starší ségry, které se zrovna učí na zkoušky, takže doma je jen jedna z nich a ostatní jsou na kolejích, aby se mohly všechny soustředit.
Mikuláš
Stejně jako v Česku se tu slaví Mikuláš. Nejsem si ale úplně jistá, jak moc důležitý svátek to je. Moje 
francouzská rodina mi řekla, že ve Francii je nejdůležitějším svátkem Štědrý den a Mikuláš se tak moc neslaví, v Belgii to je ale naopak a i na Mikuláše se dávají velké dary a ne jen čokoláda a dva pomeranče. Když jsem se ale ptala svých belgických spolužaček, dozvěděla jsem se, že v Belgii je Mikuláš jen takový vedlejší svátek a velké obdarovávání nastává až o Štědrém dni. Tak si z toho vyberte. Asi to ale hlavně záleží na každé rodině a na tom, jestli v ní jsou malé děti.
Vánoční trhy jako národní sport
Liége je „capital européenne de Noël“ (evropské hlavní město Vánoc), a tak bylo mojí milou povinností 
navštívit tamní trhy. Program byl bohatý. Ochutnala jsem toho spoustu, z liégeských specialit třeba lacquemants (takové waflo-sušenky v liégeském sirupu) nebo croustillantes (smažené těstové koule ve spoustě cukru). Na závěr jsme se projeli v ruském kole a podívali se na trhy z výšky.
Na konci listopadu jsme s YFU vyrazili do Kolína nad Rýnem, kde jsou taky nádherné a velikánské trhy. A hlavně tam je nádherná a velikánská katedrála s velikánským počtem schodů a nádherným výhledem. Trhy se nenachází jen na jednom náměstí, ale jsou rozesety po celém centru. Ani jsme je nestihly navštívit všechny, kolik jich je.
Další vánoční trh, který jsem navštívila, byl v Bruselu. S jednou estonskou studentkou Birgit jsme prošly 
bruselské centrum křížem krážem a tohle město se mi začíná čím dál víc zamlouvat. Našly jsme obchod, kde vyvolávají fotky z filmu a tak tam Birgit nechala vyvolat naše fotky z předchozích výletů. Zabloudily jsme do jedné roztomilé kavárny, pak jsme objevily knihkupectví se zajímavými tituly a nakonec jsme došly až do obchůdku s krásnými věcmi, představte si takový bruselský Cvrk.
Štědrý den
Pojďme se přesunout k jádru Vánoc, ke Štědrému dni. Host-táta se ještě vydal do práce, ale já jsem mohla spát až do deseti. Už den předtím jsem prostřela stůl a taky jsme pověsily světýlka, na kterých mé mamce o Vánocích hodně záleží. O štědrodenním ránu jsem jen poskládala ubrousky a pomohla s přípravami na večeři. Odpoledne se domů vrátily dvě ségry, které nestudují doma, a začal takový ten lehký stres smíšený s čekáním, které si ale všichni užívají a těší se na to, co přijde. Večer jsem si zavolala se svojí českou rodinou, která zrovna končila večeři a přesouvala se k dárkům. Mně do té naší večeře zbývala ještě hodina a kousek (a to jsme ve stejném časovém pásmu). Zanedlouho ale přijeli příbuzní a mohlo se začít hodovat.
Preclíky s vajíčkovou pomazánkou a kaviárem nebo s kančí paštikou k přípitku, jako předkrm hřebenatky. 
Hlavní chod se skládal z mnoha částí a každý si vzal, na co měl chuť. Vybírat jsme si mohli mezi chřestem ve slanině, gratinovanými bramborami, kapounem, srnčím, jablečným kompotem a zejména mým favoritem- hruškami na víně.
Těsně po půlnoci jsme se po čtyřhodinové večeři dostali ke stromečku a pomalu jsme si rozbalili dárečky. Já jsem už jeden dárek dostala od své původní rodiny, ale směla jsem ho otevřít až s ostatními dárky. Dostala jsem náušnice, ale to hlavní, co mě potěšilo, bylo krásné vánoční přání. A od svých současných hostitelů jsem dostala roztomiloučký hrnek (stává se tu ze mě čajoholik). Trochu mě překvapilo, že dárky tu jsou spíš symbolické a není jich zas tolik. Byl to krásný večer (i když to byla spíš noc).
A dál?
Hlavní smysl Vánoc je snad všude stejný - potkávat se s rodinou a přáteli. A přesně to jsme o Vánocích dělali, jeli jsme na návštěvu k tátově sestře a jejich mamince. Potkali jsme si s rodinnými přáteli v kině. (ale nebylo to obyčejné kino v nákupním centru, v tomhle kině byl jen jeden sál s těmi nejpohodlnějšími sedačkami)
A dál se uvidí. Na Silvestra pojedeme na nedaleký zámek, kde o nás bude postaráno. Nemusíme se starat o jídlo, o pití, o muziku, o nic.
Tak vám všem přeju krásný příští rok.
Marie, Belgie 2019/20
