"Čekala jsem na odlet s jedním kufrem a hlavou plnou smíšených pocitů..."
Uplynuly už tři měsíce od mého příletu do Colorada. Jasně si vzpomínám, jak jsem v 5 hodin ráno čekala na odlet s jedním kufrem a hlavou plnou smíšených pocitů. Nejistě a se slzami v očích, protože jsem si nedokázala představit skoro rok bez mé rodiny, přátel, domova. Ale také s nadšením a zvědavostí, jestli je Amerika opravdu taková, jak ji známe jen z filmů. Z Prahy jsem letěla do Amsterdamu, kde mě čekal první přestup do Minneapolis a z něj už do konečného
Denveru. Od první chvíle, co jsem potkala svou hostitelskou rodinu, spolu naštěstí skvěle vycházíme. S výměnnými studenty má pár Fred a Annette bohaté zkušenosti, protože jich už hostili několik z Evropy, Asie i Jižní Ameriky a snaží se, abych to tu využila naplno. Spolu se mnou tu je i Letícia z Ria de Janeira. Jsem ráda, že jsme tu dvě, protože můžeme všechno nové prožívat společně a zároveň jsem se toho o Brazílii spoustu dozvěděla. Díky tomu, že Brazílie byla kdysi kolonií Portugalska, máme hodně věcí podobných. Překvapilo mě to a často jsem si připadala, jako bychom byly ze stejné krajiny a společně poznávaly i nechápaly některé zdejší zvyky.
"Na mé střední škole je 1 300 studentů..."
Žijeme v městečku Golden, které je zhruba dvakrát větší než město, ze kterého pocházím. Do Denveru to máme asi půl hodiny a zároveň jsme obklopeni horami, které mám moc ráda, takže je to paráda. Běžně tu v parku, ve městě nebo kolem školy potkávám zajíce, veverky (kterých je tu obrovský počet), srnky i lišky. Obvykle jsou tu střední školy větší, na mé je kolem 1300 studentů. Školní systém je tu úplně jiný. Obtížnost i předměty si vybíráte sami. Základ většinou tvoří Matematika, Angličtina a Věda. Kromě běžných předmětů máte na výběr i méně typické, například Home Design, Digital Photography, Quire (pěvecký sbor), Wood Work, Culinary, Ceramics nebo Jewelry (šperkařství). Já jsem si první semestr vybrala Angličtinu, Anatomii, Pre-Calculus (matematiku), Astronomii, Dějepis a Módu.Další rozdíl je ve vyučovacích hodinách, které trvají 95 minut a přestávky jen 5 minut. Škola začíná v 7:15. Za testy, projekty a domácí úkoly, na které se tu klade velký důraz, dostáváte místo známek body, které tvoří jednu výslednou známku. Každá škola má internetový portál, na kterém mají studenti i jejich rodiče profil, kde kontrolují body, úkoly, školní akce…
"Potkala jsem lidi z Nepálu, Singapuru, Mexika, Costa Ricy, Venezuely..."
Překvapilo mě, jak důležité tu jsou “afterschool activities”. Skoro každý je členem sportovního týmu nebo klubu. Sporty jsou rozděleny podle období na podzimní, zimní a jarní. Od různých druhů míčových her a roztleskávání přes wrestling a rafting až po horkou cyklistiku nebo golf. Já jsem na podzim běhala Cross Country (běh v přírodě na 5 km), které jsem si moc oblíbila, protože jsme byli dobrý kolektiv a tréninky byly vždy jiné a zábavné. Většinou jsme běhali po škole, někdy před ní v 5:45 ráno. Různé sprinty, dlouhé tratě, kopce i klikaté horské cestičky. Před týdnem začala sezóna zimních sportů a tentokrát jsem se rozhodla zkusit plavání. Tréninky všech sportů jsou většinou každý den po škole dvě hodiny a závody vždy v pátek nebo v sobotu. Mimo sporty se můžete přihlásit do všelijakých klubů - Engineering Club, Drum Club, Anime Club, Gay/Straight Alliance Club, Debate Club, Drama....Slýchávala jsem, že škola v USA je jednodušší. Řekla bych, že ten systém je o umožnění každému vybrat si to, co ho nejvíce baví nebo čemu se chce v budoucnu věnovat. Takže je na vás, jestli budete mít samé jednoduché předměty nebo ty pro pokročilé, které jsou na úrovni prvního ročníku VŠ. Je paráda, že ve škole jsme z různých koutů světa. Potkala jsem lidi z Nepálu, Singaporu, Mexika, Costa Ricy, Venezuely, Švédska, Švýcarska, Německa, Belgie, Austrálie… Někteří z nich se sem 
přestěhovali, jiní jsou výměnní studenti (celkem nás je na škole 14).
"Chybí mi náš obyčejný, čerstvě upečený chléb..."
A jsou stereotypy, které se říkají o Američanech, pravdivé? Jak které. Je pravda, že tu potkáte dost obézních lidí a na fastfoody narazíte na každém rohu (bohužel jsou mnohem levnější variantou než vaření doma), ale zároveň je tu daleko větší výběr zdravých potravin, které jsou dostupnější než u nás a plno lidí nakupuje jen v “organic” supermarketech. A lidé jsou tu mnohem aktivnější, než jsem si myslela. Dokonce bych řekla, že se hýbou více než my. Horská turistika a lyžování je tu velmi populární. Cítím se tu spokojeně, i když mi je občas smutno a kromě blízkých mi chybí i věci, které bych neočekávala, například evropská architektura nebo náš obyčejný, čerstvě upečený chléb. Někdy si prohlížím fotky Prahy (o které mi tu často lidé říkají, že je to nejkrásnější město) a Tater a říkám si, jaké mám obrovské štěstí, že právě to je můj domov. Je to jedna z věcí, kterou jsem si tu doopravdy uvědomila - jak to mám u nás ráda. Škoda, že hodně lidí vidí hlavně to špatné. To je velký rozdíl mezi námi a Američany, jsou opravdu hrdí na to, kde žijí a nikdy jsem je neslyšela stěžovat si. Naopak, začne sněžit a oni z ničeho nič prohlásí, jak moc milují Colorado. Takový přístup mi je sympatický (i když jsem byla ze začátku z vlastenectví v podobě ponožek s vlaječkami Colorada, které tu nosí snad každý třetí člověk, mírně v šoku).
"Myslím, že mě Amerika nikdy nepřestane překvapovat..."
Nakonec, nejlepší ze všeho je, že vám tu úsměv z tváře jen tak nezmizí (převážení rodinného domu na přívěsu na dálnici / Free Cookie Thursday aneb v jídelně dostanete koláček zadarmo jen pokud si koupíte zeleninu, mezi kterou se počítají i hranolky / studenti předmětu Future Planning nosící umělohmotné novorozence po chodbě / opuštění budovy školy z důvodu výskytu medvěda hnědého na softbalovém hřišti / stipendium za to, že máte pihy…). Myslím, že mě Amerika nikdy nepřestane překvapovat.
Bára, USA 2015/16
Odkazy
