"Tenhle rok jsem pojal jako zkoušku..."
Mně bylo vždycky jasné, že bych jednou chtěl žít jinde, než u nás. Vždycky jsem chtěl cestovat, vidět a poznat všechny možné kultury. To byl částečně i důvod, proč jsem se rozhodl odjet na rok pryč od mojí rodiny, kamarádů, domova a vlastně všeho, co jsem kdy poznal a co mi připadalo tak normální. Tenhle rok jsem pojal jako zkoušku. Zvládnut žít v úplně jiné kultuře? Protože navštívit nějakou zemi na dovolené a žít tam jsou dvě velice rozdílné věci. Ale hlavně... Bude se
mi to líbit? Krátká verze má jenom jedno slovo…. Ano. And zvládnu to. A ano, líbí se mi to. Ta delší verze? Ta je až moc dlouhá na to, abych ji rozepsal sem, ale rád bych se podělil o pár poznatků, které jsem si se svých prvních pěti měsíců "o samotě" odnesl. Ale když říkám o samotě, má to více významů. Na výměnném pobytu jste technicky vzato sami neustále a nikdy zároveň. Nikdy, protože máte vždy někoho, na koho se můžete obrátit. To má YFU zařízené naprosto perfektně. Ať už máte problém, potřebujete řadu, nebo si prostě potřebujete s někým popovídat, vždycky se najde někdo, kdo vám řád pomůže. Vaše hostitelská rodina, kamarádi ve škole, ostatní Exchange studenti, vaše kontaktní osoba…. V nejhorším se můžete vždy obrátit na někoho zpátky v Česku, ale vzhledem k tomu, kolik jiných možností máte, jsem to nikdy nepovažoval za nutné. Tím ale narážím na ten druhý bod.
"Budu úplný nováček v jejich kultuře..."
Neustále. Než jsem sem dorazil, nikdy jsem si neuvědomil, jak moc jsem bral své kamarády a rodinu jako samozřejmost. Vždycky to pro mě byli prostě ty lidi, kteří jsou kolem mě. Vždycky tam byli a myslel jsem si, že i vždycky budou…. Tedy až do té doby, kdy jsem si sedl do letadla toho odpoledne 8.srpna. Tehdy jsem si uvědomil, že se právě řítím do náhodného města v náhodné zemi, kde se setkám s náhodnými lidmi, které jsem nikdy předtím neviděl, a teď u nich budu rok bydlet, zatímco za sebou nechávám všechny lidi, věci a místa, co jsem kdy znal a že budu úplný nováček v jejich kultuře. Jestli tohle není chvíle, kdy by se všichni začali cítit trochu osaměle, tak o jiné nevím. Nebyl to ale špatný pocit. Právě naopak. Věci mohou být úplně nové, ale zároveň příjemné. Teď to možná mohlo znít, jako kdybych si na samotu stěžoval, ale pravda je taková, že jsem se naučil užívat si jí a občas jí i dobrovolně vyhledávat. Myslím si, že není moc lidí, co můžou říct to samé. A proč by taky měli? Obzvláště ve světě, ve kterém všichni žijeme. S neustále se měnícími podmínkami a spoustu podnětů, které se jen perou o vaší pozornost. Spousta lidí se žene za neustálým rozptýlením a nikdy se nezastaví. A osobně si myslím, že to je vážně škoda, protože když jdete sami ven, projít se, zaběhat si, dělat nějaký sport, nebo si prostě sednout na nejbližší lavičku a trochu že zamyslíte, tak vám to může pomoci nejenom vyřešit jakýkoli problém, ale i uvědomit si spoustu věcí, které by vám normálně unikli.
"O svém okolí jsem se nejvíce dozvěděl, když jsem byl mimo něj..."
Zjistil jsem i, že to není tak lehké, jak se zdá. Na to, abyste mohli být sami potřebujete poměrně dost odvahy a emocionální vyrovnanosti. Všiml jsem si totiž, že většina lidí skrývá své pravé emoce, myšlenky a názory. A to nejenom před světem, ale i před jimi samotnými. A všechny tyto věci vyjdou na povrch, pouze pokud je necháte. Odvážíte se poznat vaše pravé já? Je úžasné, že občas to jediné, co potřebujete k neskutečným objevům o světě kolem vás je, ironicky, odstup. Přijde mi, že jsem se o svém okolí dozvěděl nejvíce, právě když jsem byl mimo něj a delší pobyt v jiné zemi vám dá úžasnou příležitost podívat se zpátky na váš život a být vděční za věci a lidi, co kolem sebe máte. Tenhle půlrok ale nebyl jenom o filosofických debatách a náhlých uvědoměních. Byl i o srandě a poznání. Jestli si totiž myslíte, že na výměnu jedete jen do jedné země, tak máte pravdu jen částečně. Jste sice v jedné zemi a přejmete vážně velké množství z její kultury, ale díky YFU poznáte lidi z celého světa. Téměř doslova. Nedávno jsem to počítal a vyšlo mi, že jsem tu poznal lidi ze 37 zemí. 37 zemí, 37 kultur, 37 mentalit. Je neuvěřitelně zajímavé se zamyslet nad všemi rozdíly, i věcmi, které sdílíme.
"Je možné, že ten rok nebude lehký, ale získáte tolik, že to stojí jednoznačně za to!"
Je možné, že se s většinou těchto lidí uvidím naposledy po tom, co nastoupím do vlaku/letadla domů, ale to nevadí. Nikdy nezapomenu na ty úžasné zážitky, co spolu máme, ani na malé části své země, kterou mi předali. Ať už to je vysvětlení, jak funguje pravá finská etiketa v sauně, nebo sprosté slovo v 
japonštině. Jsem vážně rád, že jsem se rozhodl nejen pro to jet na výměnný pobyt, ale i že jsem si vybral YFU. Pokud to čte někdo, kdo není rozhodnutý, jestli by měl, nebo neměl jet, tak vám říkám. Jděte do toho. Je možné, že ten rok nebude vždycky lehký, ale získáte z něj tolik vědomostí, rozhledu a přátel, že to stojí jednoznačně za to. Nedávno jsem slyšel, že když jedete pryč, můžete odjíždět jako teenager, ale zpátky se vrátíte jako dospělý člověk. Výměnný pobyt totiž není jeden rok života. Je to celý život v jednom roce.
Vojta, Švýcarsko 2015/16
Odkazy
