Pro výměnný pobyt jsem se rozhodl dost na poslední chvíli. A protože nebylo na výběr příliš mnoho
zemí, vydal jsem se do České republiky. Obával jsem se velkých rozdílů mezi ČR a Německem, nakonec se ale ukázalo, že jsou si obě země v hodně věcech podobné. Přesto se tu určitě najdou i rozdíly! Kromě toho jsem měl strach, že si v Česku nenajdu žádné kamarády. To se ale vyřešilo velmi rychle při setkání se spolužáky hned první den ve škole.
Nikdy bych nemohl objevovat českou kulturu tak dobře, nebýt mojí hostitelské rodiny. Většinu víkendů spolu trávíme účastí na typických folklórních akcích, ale taky jsme cestovali do zahraničí – třeba do Vídně. To pro mě bylo vtipné, protože moje hostitelská rodina nerozuměla místnímu jazyku, a tak jsem jim musel z němčiny spoustu věcí překládat. Moje hostitelská babička mě perfektně uvedla do české kuchyně – třeba svíčkové. Taky jsem měl tu
čestobléct si během jednoho folklórního festivalu typický český kroj. Zjistil jsem dokonce, že lidé je dříve nosili jako každodenní oblečení.
Českou kulturu objevuju nejenom se svou hostitelskou rodinou, ale také s kamarády nebo sám. Tenhle měsíc jsem například byl dvakrát sám v opeře. S kamarády jsem také sbíral hrozny a viděl jsem, jak se z nich vyrábí víno.
Čeština pro mě není zrovna jednoduchým jazykem, ale hodně mi pomáhají pravidelné lekce češtiny, které máme každý týden. Musím se ale hodně učit i sám, protože čeština se mi částečně překrývá s hodinami tance. Chodím do kompletně české školy a je pro mě občas těžké se celou dobu soustředit a neutéct v myšlenkách někam pryč… Koukám se však dopředu a už teď vnímám, jak
se moje čeština po malých kouscích zlepšuje každý den.
Teď jsem v České republice sedmým týdnem. Potkal jsem spoustu milých lidí, užívám si moravskou kulturu a jsem zvědavý, co si pro mě přichystá těch dalších osm měsíců.
Sander, Česká republika 2020/21
P.S. Článek jsme Sanderovi pomohli do češtiny přeložit.
