Kdo ještě neslyšel o YESu? Je to Young Europeans' Seminar, závěrečný camp pro všechny Evropany, kteří byli na výměnném pobytě v Evropě (ale nejen pro ně, objevují se na něm i zástupci některých neevropských zemí). Tradičně se koná u Berlína a slouží jako taková příprava na návrat domů. Popíšu vám, jak vypadal YES 2018, kterého jsem se letos zúčastnila a který měl téma "Time for peace. Act now!".
Po dojemném rozloučení na letišti v Zürichu jsme s ostatními švýcarskými inbound studenty nasedli do letadla směr Berlín. Za hodinu a půl jsme přistáli a autobusem se dopravili na místo konání YESu, kde jsme se začali vítat se svými krajany.
Z Česka nás bylo celkem osm holek. Jinak nás bylo na campu okolo 600 výměnných studentů ze 40 různých zemí, což bylo opravdu neuvěřitelné. Každý z nás měl na krku samozřejmě jmenovku. Areál byl pochopitelně hodně velký, byli jsme ubytovaní v poměrně velkých domcích, na pokojích s lidmi ze své země. V areálu bylo krásné jezero, kde jsme se mohli koupat, čehož jsme rádi využívali.
Každé ráno a večer byla takzvaná "plenary session" ve velké místnosti, kde jsme poslouchali povídání související s tématem campu - mírem. Bylo to většinou dost zajímavé, jen jsme měli problém s udržením pozornosti, protože jsme byli unavení - na YESu se totiž málo spí. :D
Po plenary se konala naše česká session s dobrovolníky Pavlem a Kubou, kteří z nás asi dost rostli, jelikož jsme byly neskutečně ukecané. Musím říct, že mě tato sezení bavila nejvíce, hodně nás to připravilo na návrat domů, na kulturní šok a tak nějak na všechno možné. A také to bylo zábavné.
Třetí typ session byly "track sessions", kde jsme se v poměrně velkých skupinách věnovali určitému tématu, které jsme si předem vybrali. Pokaždé s jiným dobrovolníkem. Já jsem měla téma "changemakers" a nejdřív jsem z toho byla docela otrávená (určitě to souviselo i s mou nevyspalostí), ale pak to bylo docela dost zajímavé a fajn. :)
Poslední večer byla talentová show, což bylo moc hezké a vtipné. Hodně lidí zpívalo, ale viděli jsme také bleskurychlé sestavení Rubikovy kostky, různé tradiční tance (například turecký nebo bulharský) a tak. Po této show byla YES party, která trvala v podstatě celou noc, a hodně brzy ráno jsme se vydali na cestu.
Jeli jsme vlakem z Berlína do Prahy. A ta cesta byla opravdu zážitkem - sledovat, jak se objevují české nápisy, vlaky, krajina a města, bylo vážně krásné. Když vlak vjížděl do Prahy, stály jsme s holkami v chodbičce a koukaly se na Pražský hrad. Najednou jsme byly zase doma.
Celkově se mi YES fakt moc líbil. Vlastně se mi původně chtělo letět rovnou domů, ale teď si myslím, že by to bylo moc náhlé a rychlé. YES nás na návrat krásně připravil a hlavně byl skvěle zorganizovaný a moc jsem si ho užila. Takže vám doporučuji se ho zúčastnit, budete-li mít možnost. A navíc - Česká republika bude spoluorganizovat YES 2019!
