Před mnoha lety, v Argentině žil Vavřinec, sportovec, který není příliš sportovec, a vyhrál tam velký olympijský hry v kategorii nejhlasitější smích. Poté byl korunován vavříny pořadatelem her YFU a získal stipendium na pokračování smíchu v České republice.
Vavřinec odjel letadlem, podnikl velmi dlouhou cestu a překročil oceán, aby dosáhl svého cíle. Z Argentiny odešel velmi šťastný, protože chtěl zkusit žít jinde, ale nevěděl, co ho čeká.
Jeho první čas, zázraky tohoto nového místa, ho ohromil, byl fascinován vším, co bylo před jeho očima.
Ale měl také strach, protože Češi měli nějaké vzácné tradice, na které si musel zvyknout, dokonce jedl šneky.
Pak si Vavřinec uvědomil, že nerozumí jazyku a to je pro něj těžké. Chtěl se celým svým srdcem naučit tento jazyk, aby mluvil s přáteli a lidmi.
Učitelé ze školy mu hodně pomohli a za tři měsíce už mluvil česky a byl velmi šťastný.
Nejdůležitější věcí pro Vavřince v této době byli jeho přátelé a jeho rodina, jsou to lidé, s nimiž strávil spoustu času a měl mnoho krásných vzpomínek.
Vavřinec se také stal přáteli s jinými postavami, kteří přišli z jiných světů a s kým čelil a překonával své problémy i média dohromady.
