Ze začátku jsem nemohla tušit, že se stane zrovna tohle a já budu zažívat plno srandy s ostatními studenty, kteří jsou v Irsku ze stejného důvodu, jako právě teď já. Dva měsíce před odjezdem mi byla přidělena hostrodina - přesněji jen host mother. V dopise se psalo, že se mnou bude ještě další studentka z Rakouska. Říkala jsem si, že je to super, alespoň tam nebudu úplně sama.
Nakonec tady nejsme jen dvě, ale čtyři! Nebydlíme tedy ve stejném domě, ale naši sousedé také hostí dvě studentky, takže tady nuda opravdu není a prakticky na všechny výlety jezdíme dohromady. Vánoce a Nový rok jsme taky oslavily společně. Vídáme se vlastně každý den.
Momentální situace není nejlepší, ale pokaždé, když nám to restrikce umožňují, tak se z toho snažíme vytěžit co nejvíc.
Skoro každý víkend jsme strávili v Galway. Ať už s kamarády ze školy a nebo s ostatními výměnnými studenty. Cesta nám trvá autobusem naštěstí jen půl hodiny a jelikož zrovna Galway má takovou pravou irskou atmosféru, tak nás to tam asi nikdy neomrzí. Procházet se hlavní ulicí s malými místními obchůdky a restauracemi, kde nám do toho hrajou pouliční umělci je vždycky strašně udivující. Ještě o to víc, když vidíte, že lidé kolem vás mají dobrou náladu a nikam nespěchají. Nebo možná spěchají, ale to asi nikdy nepoznáte, protože vždycky vlastně chodí pozdě.
Taky jsme si stihli udělat výlet na jednu z pláží a zaplavat si v oceánu, který byl neskutečně ledový. Vyzkoušet si venkovní lazer tag, kam jsme se vydali s ostatními exchange studenty a jít na zipline! Na návštěvy různých hradů nesmím zapomenout.
Samozřejmě kromě všech výletů a srandy taky musím chodit do školy, tak vám tady o tom ve stručnosti něco povím:
Jako jeden z největších rozdílů je asi ten, že se tady musí nosit uniformy a první hodina nám začíná až v 9. Taky tady nesmíme používat telefony, pokud nemáme povolení od učitele a nemáme přestávky mezi každou hodinou. Asi to na první pohled nezní úplně lákavě, ale jelikož děláme o hodinách hodně skupinových projektů, tak to nuda rozhodně není. Taky máme školní autobus, který nás vyzvedává přímo před domem a odveze nás až před školu. Ráno nám trvá cesta asi jen deset minut, protože jsme poslední, kdo nastupuje. Odpoledne jedeme necelou třičtvrtě hodinu a to jenom proto, že autobus jede opačným směrem. Většinou ale vysoupím o pár zastávek dříve, abych se po škole alespoň trochu prošla.
Pokaždé, když nastala nějaká příležitost, tak jsme využili veškerý volný čas a vydali se na výlety. Pokud máte šanci jet na výměnný pobyt a nebo o tom uvažujete, tak do toho určitě jděte. Budete mít vzpomínky a zážitky na celý život, zlepšíte se v cizím jazyce, potkáte plno nových lidí a vytvoříte si mnoho přátel z různých zemí. Pokud to zvládám já, tak vy to zvládnete taky!
Míťa, Irsko 2020/21