"Od odjezdu na ten nezapomenutelný rok už uběhly tři roky..."
Od odjezdu na ten nejskvělejší, nejděsivější, nejbláznivější a především nezapomenutelný rok už uběhly tři roky. Nechce se mi tomu ani věřit, jak rychle to 
uteklo. Po úspěšném dokončení studia na gymnáziu přišel náročný úkol a to výběr vysoké školy. Nevěděla jsem pořádně ani, jaký obor bych ráda dál studovala. Pohrávala jsem si s dokonce s myšlenkou zkusit práva, mezinárodní vztahy, medicínu, biologii či techniku, no prostě všechno. Jediné kritérium znělo: „Musí mě to bavit!“I v této chvíli se mě zastala štěstěna. V létě, před oktávou jsem se dostala přes svou školu na Summer Academy For Women na University of applied sciences in Upper Austria. Byla jsem nesmírně nadšená z přístupu učitelů, vybavení školy, jídla v místní menze a krásy studentského městečka v Horním Rakousku nacházejícího se kousek za Linzem. Těžko říct, jestli právě tyto zážitky nebo touha po poznávání dalších a dalších zemí, která se ze mě po výměnném roce nevypařila, ba naopak prohloubila, mě přivedla na myšlenku studovat právě na této škole. Nabídka programů byla obrovská, vedle programů v němčině nabízela univerzita i programy v angličtině. Nakonec jsem se rozhodla pro studium Biotechnologie a technologie životního prostředí a to v němčině. Nesmím také zapomenout zmínit, že němčina byla až mým druhým cizím jazykem, a tudíž to nebylo snadné rozhodnutí.
"V podstatě by se dalo říct, že znovu zažívám svůj výměnný pobyt..."
Příjímací proces nebyl složitý, dokládala jsem vysvědčení z posledních tří let, jazykový certifikát, napsala životopis a esej na téma „Proč chci studovat právě na této vysoké škole“. Při příjímacím pohovoru jsem byla lehce zaskočena otázkou, která následovala ihned po představení se, odkud že pocházím. Profesorka chemie se mě ptala, kde teď v Rakousku žiju a jak dlouhou dobu. Nechtěla mi totiž uvěřit, že jsem se německy naučila jen za jeden rok ve Švýcarsku a několik let na gymnáziu.Dnes už to jsou čtyři týdny od mého ubytování se na koleji. Mám za sebou již několik přednášek, přípravný kurs a seznamovací víkend. V podstatě by se dalo říci, že znovu zažívám svůj výměnný pobyt, jen tentokrát to není na jeden rok a za mnou nestojí podpora hostitelské rodiny a celé organizace YFU. Je to však pořád stejné. Počáteční problémy s jazykem, několik tisíc přeřeků a nedorozumění, odlišnosti v kultuře, jídle, ale také fakt, že začínáte někde, v cizí zemi, 
která ač není příliš vzdálená, je přesto naprosto odlišná, a to úplně od nuly.
Na závěr bych ráda vzkázala jednu věc všem stávajícím, minulým, ale hlavně budoucím výměnným studentům. Výměnným rokem to nekončí, naopak, tím to všechno teprve začíná.
Anička, Švýcarsko 2012/13
