Pokaždé je jiné téma a tento rok byl seminář v duchu nacházení společné půdy v rozděleném světě. Tým přesně 100 dobrovolníků si pro 280 studentů ze 42 zemí připravil různorodý program. Úkolem bylo nalézt zdroje polarizace (rozdělování) lidí a určit, kterou cestou bychom se opět mohli dostat k sounáležitosti. Každý student měl na výběr z 5 směrů, ve kterých se vedly sessions. Objevování polarizace skrz drama, soudržnost v akci, fakt nebo fikce, rozbíjení polarizačního cyklu a všímavost v médiích. Každý z těchto směrů na polarizaci nahlížel z trochu jiného úhlu a snažil se odhalit její jiná zákoutí a úskalí. Ráno po snídani se studenti rozdělili a měli se svou skupinou pár hodin na probírání daného tématu až do oběda.
Odpoledne bylo zasvěceno sessions se studenty ze stejné země, kde se probíraly emoce a pocity z návratu a jak se přizpůsobit po návratu do neznámě známého prostředí rodné země.
Večery jsme trávili každý po svém buď na pokojích nebo hovory s ostatními všude možně po resortu. Zároveň byla každý večer až do noci otevřená velká společenská místnost s hudbou a možností koupit si něco k pití. Asi si všichni dokážeme představit, že tam bylo nejvíce živo.
Naše delegace vyjížděla v pondělí v 6 ráno z hlavního nádraží. 4 dobrovolníci – Berta, Eliška, Šimon a já a 4 studenti – Pam, Luisa, Lenny a Liam. Pam a Luisa se k nám připojily až v Ústí, ale všichni společně jsme dojeli do Berlína, kde jsme chvíli čekali a nasedli do autobusu, který nás dovezl na letiště. Tam k nám přisedli další studenti a příští stanice byl resort u Werbelinsee, kde se celý YES odehrával. Dostali jsme klíče k pokojům, jmenovky a všichni jsme se rozutekli. Po několika poznávacích hrách jsme se plně ponořili do programu.
V průběhu těch pěti dní je tolik nových vjemů a zážitků, že má člověk sotva čas se zastavit. Každý si najde nějakou skupinku lidí, ke které ho to táhne. Na YESu je krásné, že se můžete bavit s kýmkoliv. Nezáleží na roli, věku, zkušenostech, jestli jste to student nebo dobrovolník ani na jakémkoliv jiném faktoru. Něco se prostě najde vždy. Taky proto se tam tak ráda vracím. Letos jsem totiž jela potřetí a příští rok se mi snad podaří vydat se znovu.
V den odjezdu jsme se shromáždili ve 2 ráno u autobusu a všichni studenti a dobrovolníci, kteří jeli zpátky do Česka nasedli na první autobus do Berlína. Odjezdy bývají často emočně náročné a tenhle nikdy není výjimka. Naštěstí proběhla cesta hladce, a tak jsme všichni úspěšně zakončili výměnný rok 2023/2024.
Zorka
