A v čem seminář spočíval?
Nejen, že se navrátilci ze svých výměnných pobytů měli tu šanci se znovu setkat a podělit se o své zážitky, ale také si mohli popovídat o kulturním šoku, se kterým se setkali po svém návratu zpět do České republiky. Mimo jiné je také čekaly tři dny plné sessions.
No a jak to celé začalo?
V pátek ráno okolo deváté hodiny se tým dobrovolníků sešel v Praze na hlavním nádraží a společně jsme vyjeli na místo činu – Svitavy. Zabydleli jsme se v Nadaci Josefa Plívy, společně projeli sessions , připravili potřebné materiály a šli na společný oběd. Poté někdo vyrazil na nákup a ostatní si dopřáli odpolední šlofík.
Večer jsme se vypravili zpět na Svitavské nádraží, protože nám konečně dorazili studenti. Po přivítání jsme se klasicky vrhli na energizer, ve kterém jsme se na začátek trochu navzájem poznali a pokusili si zapamatovat alespoň některá jména. Poté následovala cesta zpět do nadace, kterou doprovázely další seznamovací hry.
Středeční večer začal pizzou, které bylo víc než dost. Poté bylo na programu 30 za 30. Ve zkratce šlo o to, aby studenti stihli splnit 30 úkolů za 30 minut. Složit básničku, uplést deset copánků nebo prostřít stůl na náměstí? To pro ně nebyl žádný problém, i když to z jiného úhlu pohledu vypadalo jako (ne)organizovaný chaos. Pak jen následovalo večerní povídání a zpěv. Pár z nás to zabalilo chvíli po půlnoci a ti, kteří byli stále plní energie, kterou nevím, kde vzali, se odebrali ke spánku skoro před svítáním.
Čtvrteční ráno začalo pro každého trochu jinak. Někteří se vzbudil až na snídani a ti odvážnější si o hodinku přivstali a zúčastnili se ranní jógy, kterou si pro nás připravila dobrovolnice Marky. V devět hodin už studenty čekala první session, ve které si popovídali o reverzním kulturním šoku a mohli se mezi sebou podělit o zvyky, které jim v průběhu jejich výměny byly a nebo nebyly příjemné. Poté následovala fika - malá pauza se svačinou. Jídlo všem dodalo potřebnou energii a mohlo se v session pokračovat dál.
Po obědě a menším odpočinku jsme se vrhli na Learning For Life. Mimo rozplétání gordického uzlu a hledání věcí, ve kterých jsme jedineční, nás čekala i chvíle zamyšlení se nad tím, jací jsme byli před odjezdem na výměnu a na naše předešlé obavy a starosti. Následně jsme naše minulé já mohli porovnat s naším „novým“ já a uvědomit si, jak nás výměna ovlivnila a zda se naše obavy časem vyplnily, nebo byly úplně zbytečné. A jako poslední na závěr si udělat představu o tom, kde se každý z nás vidí v blízké budoucnosti.
Čtvrteční večeře – Hunger Games. Studenti se rozdělili do dvou skupin a každého čekal bojový úkol – ze schovaných surovin museli pro svou skupinu najít co nejvíce, aby nemuseli vařit doslova z vody. Dobrovolníky čekala chvíle odpočinku s menším stresem o to, zda z kuchyně po chvíli nezačne plát oheň. K tomu naštěstí nedošlo a po necelé hodině nám obě skupiny naservírovali překvapivě dobrou večeři, akorát za mě bych ten kuskus vařila o pár minutek míň :D.
Po večeři jsme celý den zakončili stejně, jako ten předešlý, společným zpíváním a povídáním. Ovšem krátce po půlnoci se do pár z nás navalilo množství energie, tak jsme si udělali noční tour de Svitavy. Byla to taková příjemná procházka, i když jsme se nad pár místy museli chvíli pozastavit.
Páteční ráno všichni dospávali, ale Tinka už před osmou rozžhavila pánev a na snídani nám všem připravila fakt dobrý palačinky! Následovala prezentace o struktuře YFU a seznámení studentů s tím, jak se do samotného fungování zapojit. Naši newbies si poté měli tu šanci vyzkoušet vést interview s potencionálním uchazečem o výměnný pobyt, ve kterém si vůbec nevedli špatně. Po obědě na nás čekal už jen úklid a evaluace semináře. Jo a taky fotki, protože bez nich by to nešlo.
Kolem půl třetí nám nezbývalo nic jiného, než hodit batoh na ramena, společně odejít na nádraží a nasednout na vlak směr Praha, kde už nastalo jen loučení a oficiální konec semináře.
Podle mého si všichni ty tři dny plné radosti, smíchu, i chvilkám k zamyšlení užili a odnesli si z toho dobré vzpomínky.
Další odkazy