Jak Vás napadlo hostit?
Na informační schůzce pro rodiče studentů odjíždějících na exchange jsme se dozvěděli, že YFU studenty nejen vysílá, ale i přijímá. Do té doby jsme o možnosti dlouhodobého hostování vůbec nevěděli. Když pak ze strany YFU padl nezávazný dotaz, zda někoho nechceme hostovat i my, s manželem jsme se na sebe podívali a řekli si: „A proč vlastně ne? Nemáme jediný důvod, proč bychom nemohli hostovat. Máme volnou postel, když synek odjíždí. A když se nějaká rodina někde na druhém konci světa postará o něj, proč my bychom se zase nepostarali o jiného studenta, který přijede do Čech?“
Koho jste si vybrali?
Moje osobní podmínka bylo děvče. Moc jsem si přála hostovat studentku, protože máme dva syny a mě lákalo vyzkoušet si jaké to je mít „dceru“. A protože syn odjížděl do Uruguaye, říkali jsme si, že recipročně chceme někoho z Latinské Ameriky. Nakonec k nám přijela Ana Paola, osmnáctiletá studentka z Mexika. A letos hostíme Cande z Argentiny, která pomáhá v YFU jako stážistka. Je tady v době jejích letních prázdnin mezi dvěma ročníky vysoké školy.
Jak hoštění probíhá?
Když se rodina rozhodne hostovat, vyplní o sobě všechny možné údaje včetně toho, jak tráví čas, zda má nějaká domácí zvířata apod. Zástupce YFU dorazil k nám domů a my se mohli v klidu doptat na všechno, co nás zajímalo. YFU zase chce vědět, kdo všechno jsou členové domácnosti, zda všichni s hostováním souhlasí, v jakých podmínkách bude student žít atd. No a pak jsme dostali informace o studentech, kteří přijíždějí a měli možnost si vybrat, kdo by se nám líbil a kdo by se k nám hodil.
Co starost o studenta/stážistu obnáší?
Hostování zahraničního studenta vyžaduje nejvíc zařizování na počátku pobytu, pak, když se věci zajedou, už hostování neklade nějaké mimořádné požadavky. První dny je potřeba se studentem vyřídit přihlášení k pobytu na cizinecké policii, pomoci s koupí české SIM karty a průkazky na MHD. Pak je dobré zajít se studentem do školy, kterou mu YFU domluvilo. Student se potřebuje seznámit s třídním učitelem, se svými předměty a rozvrhem, pochopit, jak škola funguje, objednat si obědy ve školní jídelně apod. První týden je potřeba počítat s tím, že student potřebuje vaši pomoc, než se zorientuje. Nezná, jak to chodí v zemi, ve městě, s dopravou a koneckonců hlavně ve vaší domácnosti. Čím konkrétněji vysvětlíte pravidla, jak rodina funguje, tím jednodušší to pro vás i pro studenta bude. Nezapomeňme, že některé věci, které považujeme za samozřejmé, studenti z jiných kontinentů ani neznají (např. přezouvání do bačkor). Tohle ale platí i naopak, jsou věci, které oni považují za samozřejmé a nás překvapí. My jsme stanovili pravidla na komunikaci (např. na všechno se ptej, nic nepředpokládej a mluv vždy pravdu, jakkoliv bude nepohodlná), na večerní příchody, na návštěvy, pravidla na domácí práce – rozdělení běžných domácích povinností se týká i zahraničního studenta, a také pravidlo zákazu používání mobilů u společné rodinné večeře či oběda. Během každodenního života běží věci svým tempem, studenti si brzo najdou svůj režim – škola, hodiny češtiny, noví kamarádi, kroužky. Je dobré maximálně je zapojit do rodinného života, všude je brát s sebou, třeba na návštěvy k prarodičům, i když kvůli jazykové bariéře si ze začátku moc nepopovídají. Studenti hlavně potřebují váš zájem, čas si s nimi sednout, vyslechnout jaký měli den a zda je něco netrápí. Prostě jako s vlastními dětmi.
Je hoštění čistě příjemná záležitost?
Lidé se nás hodně ptají, zda nám nevadí cizí člověk doma, zda to nějak neomezuje rodinný život. To se může stát, když máte doma někoho na týden. Ale student, který je s vámi na dobu 10 měsíců, po dvou, maximálně po třech týdnech přestane být tím cizím elementem a opravdu se stane členem rodiny a přestanete ho vnímat jako někoho, kdo tam nepatří. My si nejvíc užíváme večery, kdy se nám společná večeře protáhne někdy i na pár hodin a probíráme, jak se žije u nás a jak v zemi našeho studenta. A pak rodinné výlety, kdy se díváte na svou zemi novýma očima, vysvětlujete věci, o kterých vás nikdy nenapadlo přemýšlet. Začnete často vnímat, v jak skvělé zemi žijeme – čtyři roční období, bezpečnost, žádná extrémní chudoba, perfektně fungující veřejná doprava, obědy ve školách, skvělé jídlo, sportovní a cestovatelské možnosti. Protože naše studentky jsou z Latinské Ameriky, zažíváme střet kultur v přístupu k rodině, práci a životnímu tempu. Pro mě osobně je to nastavené zrcadlo – jak se kolikrát honíme v práci a už nezbývá tolik času na setkání v širším rodinném kruhu. Latinos a teenagers obecně moc neplánují, naše studentky byly ze začátku v šoku, že máme naplánované víkendy na několik týdnů dopředu. Přemýšlím, zda nám hostování něco vzalo. Snad jen, pokud jste dle českých měřítek průměrně sportovní rodina, počítejte, že musíte trochu ubrat. Latinos studenti nemají ve své zemi takové podmínky jako my, aby pro ně bylo samozřejmostí ježdění na kole, dlouhé pěší výlety, sjezdovky, brusle, běžky atd. Rádi si zkusí různé sporty i další aktivity, ale tempo jim zkrátka musíte přizpůsobit.
Kdo s nápadem hoštění přišel a jak se na to díval zbytek rodiny?
Na hostování jsme se s manželem shodli rychle. Úplně nadšený z toho nebyl náš tehdy patnáctiletý mladší syn, ale nakonec souhlasil, že to společně zkusíme. Jeho vztah s Anou Paolou prošel mnohými peripetiemi, od počátečního oťukávání a zvědavosti, přes ignoraci z nedostatku společných témat, až po hezký „sourozenecký“ vztah se srandičkama, vzájemným hecováním a svěřováním.
Vznikají při komunikaci nějaká nedorozumění?
Nedorozumění určitě vznikají, to je přirozené a bez nich by to byla nuda. Nejčastější jsou to taková ta malá jazyková – např. Cande minulý týden připravovala hovězí empanadas a použila náplň dózy, na které bylo napsáno „moučka“. Takže jí těsto lepilo, protože zkrátka místo mouky pracovala s cukrem. V takových případech si vysvětlíme jemné jazykové rozdíly a pořádně se zasmějeme (mimochodem, empanadas s hovězím a mírně nasládlou chutí můžeme vřele doporučit. Je to sice dost neobvyklé, ale rozhodně ne špatné). Pak jsou tu nedorozumění vyplývající z odlišných očekávání – tam je potřeba dobře nastavit počáteční pravidla, vysvětlovat, ale také se hodně ptát na život studenta u něj doma. Zjistíte totiž, že vůbec nemusí chápat, co se po nich chce. Měli jsme štěstí, že obě naše studentky se nebály kdykoliv na cokoliv zeptat, takže se každé nedorozumění brzy vyřešilo.
Jaký je Váš nejoblíbenější hostící zážitek?
Nechceme vybírat jeden nejoblíbenější zážitek. Zážitkem je totiž celý rok, skládající se z drobných malých střípků, zdánlivě obyčejných – společné vaření, sbírání hub a borůvek, nákup a zdobení vánočního stromku, vybírání jména pro vánočního kapra ve vaně, návštěvy dalších YFU studentů a českých spolužáků u nás doma, popletená česká slovíčka, úvahy nad noční oblohou, která je pro každou polokouli jiná, společný poslech oblíbené hudby, hraní „stupidních“ dětských her ve třech různých jazycích, …. a takto by se dalo pokračovat.
Doporučili byste náš hostitelský program?
Hostování zahraničního studenta každému vřele doporučuji. Celá rodina dostane příležitost vystoupit ze zajetých kolejí, dělat něco spolu ale trochu jinak, něco si uvědomit, možná i přenastavit. Musíte jen zůstat otevření a naslouchající. Vyžaduje flexibilitu, toleranci a klidný přístup. A někdy zase naprosto jasnou a nekompromisní instrukci. Troufám si tvrdit, že hostování posune člověka víc než deset kursů osobního rozvoje. A aniž si to uvědomíte, ovlivníte nepřímo myšlení širší rodiny a přátel kolem vás, stanete se do určité míry vzorem, který třeba bude chtít následovat někdo další.
Jak se vyvíjí Váš vztah s Anou Paolou po ukončení jejího pobytu v ČR?
S Anou Paolou jsme v kontaktu přes sociální sítě, máme skupinu na WhatsAppu, čas od času se spojíme přes skype a probereme co je nového v našich životech. A když všechno půjde podle plánu (což je ovšem u Latinos až do jeho uskutečnění vždy nejisté), Ana Paola přijede na začátku léta do Prahy. Skoro na den přesně dva roky po ukončení svého exchange pobytu. Že bude bydlet „doma“ je jaksi „samozřejmě samozřejmé“. Stejně tak náš syn Honza letěl zpátky za svojí hosting rodinou do Uruguaye, aby s nimi strávil loňské Vánoce a Silvestra. Určitě budeme chtít být ve spojení i s Cande, a doufáme, že i s ní se dříve nebo později znovu uvidíme. Myslím, že tyto navázané vztahy už jsou dlouhodobé. Vždycky budeme zvědaví na to, jak plyne život našich svěřenců.
