"Ve Finsku se v žádném případě nebudete nudit..."
Všichni ve Finsku se učili a mluví, někdo více někdo méně, anglicky. Když potřebujete vysvětlit něco z finské gramatiky tak vám velmi rádi pomohou, ovšem ne často odpověď na otázku ohledně finské gramatiky sami znají. Mnohokrát vám jen řeknou, že to prostě tak je nebo, že se to prostě tak řekne, ale proč nebo podle jakých pravidel, už nevědí. Mají poměrně malý přehled o vlastní gramatice, což je škoda, ale pro ně je to zbytečné. V pravopise chyby nedělají, protože všechna zdvojená nebo prodloužená písmena slyší v mluveném jazyce. Ve Finsku se v žádném případě nebudete nudit. Vždy je co dělat, alespoň v mé rodině toho mám vždy na práci dost, hraní kulečníku nebo stolních her, hraní si s dětmi, chození ven, učení se české školy a když ne, tak si třeba přečtu českou knihu, kouknu se na film nebo trávím čas učením se finštiny. Třebaže jsem studoval finštinu tři roky před tím než jsem odcestoval do Finska, někdy stejně použiji špatný pád nebo tvar, kterých mají Finové mimochodem velmi mnoho. Finština je velmi těžký jazyk. Ani ten by se neměl při odjezdu podcenit, ovšem finská výslovnost není zvláště pro nás Čechy nijak těžká a slovosled je většinou volný a to i ve vedlejších větách, což se liší například od Němčiny.
"Naučil jsem se hodně o lidech žijících v této odlišné kultuře..."
Měsíce, jež od mého odjezdu do hostitelské země uplynuly, jsou nezapomenutelná součást celého života. Měsíce, jež uplynuly nikdy nevrátím zpět a neopravím podle mých nynějších představ. Často si neuvědomujeme jak je důležité žít ve chvilce, ve které se právě nacházíme. Někdy to je nebo se jen zdá být velmi složitým a náročným, ale měli bychom se o to alespoň vždy pokusit. V prostředí pro mě neznámém je toto prožívání současnosti ještě důležitější a někdy i náročnější.V měsících, které zde uplynuly jsem se mnoho naučil o sobě samém. Světoví filosofové radí poznat a posoudit dříve sám sebe než ostatní. Příležitost sebepoznání se nenaskytne jen tak. Tady na kulturně vzdělávacím programu je k tomu příležitost každý den, hodinu i minutu. Poznal jsem zde vzdálenou kulturu, ve vzdálenosti, jež se neměří v kilometrech ani v metrech, ale ve zvycích, svátcích, jazyku, hudbě, poměrech v chování a jiných kulturních rozmanitostech. Naučil jsem se hodně o lidech žijících v této odlišné kultuře, hodně o jejich reakcích na velmi odlišné podněty, způsobu výchovy nebo o přístupu k řešení problémů.
"Nerozmýšlej se již jestli pojedeš, vyber si jen zemi a vyraz!"
Během kulturně vzdělávacího roku člověkem probíhají takové emoce a pocity jaké nikdy předtím necítil a jaké se nemusí už nikdy opakovat. Abych byl konkrétní.
První setkání s hostitelskou rodinou bylo něco nepředstavitelného. Byl jsem plný očekávání, plný obav, nervózní a to vše se mi v hlavě točilo a proplétalo, poté bych rád zmínil například první příchod do vlastního pokoje u hostitelské rodiny, první vstup do hostitelské školy nebo první účast na vyučovací hodině. Tyto pocity se nikdy nevrátí. Nyní, když si nějakou náhodou na daném místě vzpomenu na pocit první návštěvy, naskočí mi husí kůže. Kdy jindy bychom mohli něco takového prožít nyní nevymyslím, ale jistě není takových možností mnoho. Třebaže se v hlavě proplétají rozličné pocity, dohromady jsou velmi příjemné a člověk se cítí vzrušený. Kulturně vzdělávací rok je nepředstavitelně cennou zkušeností, možností poznat neuvěřitelně mnoho nového a hlavně sama sebe. Pokud máš příležitost vyrazit, nebojíš se a chceš zažít dobrodružství, nerozmýšlej se již jestli pojedeš, vyber si jen zemi a vyraz!
Matyáš Nebřenský, Finsko 2014/2015
