Ahoj, jmenuji se Eliška a v loňském roce jsem byla na semestrálním pobytu v Austrálii. Samozřejmě jsem už předtím o Austrálii slyšela, proto jsem měla určitá očekávání, která se občas naplnila a občas také ne. Jak to tedy je s těmi nejznámějšími stereotypy o Austrálii?

Asi každý měl před odjezdem na výměnu nějakou představu o tom, jak bude jeho život v cizině vypadat... A ani já jsem nebyla výjimkou. Kromě kufru plného věcí jsem si s sebou odvážela i nejrůznější očekávání od tohoto roku, rodiny, školy a Estonska celkově. 14 dní je z celkových deseti měsíců sice jen málo, ale už teď jsem stihla zjistit, že moje očekávání se od reality dost liší.

Ahoj, já jsem Agi a za pár dní to budou přesně dva roky, co jsem odjela po výměnném roce z mé milované Jižní Afriky. Komukoliv, kdo přemýšlí o tom, že by taky někam vyjel na výměnu, JAR rozhodně doporučuji! Je to nádherná země se spoustou kultury a historie a s úchvatnou přírodou. No a pro ty, kteří už se tam chystají nebo to mají brzy v plánu nebo prostě pro kohokoliv, koho trochu zajímá, jak se to v JARu má, jsem si připravila 5 věcí, které, si myslím, že je o Jihoafrické republice dobré vědět předem.

Jestliže tohle čtete, pravděpodobně znáte odpověď na otázku:. Proč jet na výměnu? Nebo ji právě v těchto článcích hledáte - podobně jako já. Proč jsem se vlastně rozhodla vyjet na rok do Nizozemí? A jak se před výměnou cítím?

Páni, ten čas letí! Už jsou zase prázdniny a já přemýšlím nad tím, jak jsem před dvěma lety opouštěla Švýcarsko a všechny lidi tam. Na svoji výměnu do dnes moc ráda vzpomínám, protože to je nezapomenutelný zážitek. Právě sedím na posteli a uvažuju nad tím, co jsem si vlastně ze Švýcarska odvezla?

Je JAR nebezpečná země? Jaké jazyky se tam nejvíce používají? Jak funguje školství, nebo doprava? A jak takový rok v Jihoafrické republice člověka změní? O své zkušenosti z výměny v této neobvyklé zemi se v dnešní epizodě podcastu podělí dobrovolnice Agi.

Come and Go je tradiční akce, kde se můžou setkat čerství navrátilci z pobytu a studenti, kteří na svůj výměnný rok teprve vyrazí. Letos proběhl v parku nedaleko kanceláře YFU a přidala se i početná skupinka dobrovolníků.

Honza se chystá na pobyt do Spojených států a Šimona čeká rok v Belgii. V dnešním rozhovoru se oba kluci podělili o své pocity a očekávání od pobytu, ale mluvili také o obavách a o rozhodnutí jet na tak dlouho do cizí země. Poslechněte si podcast v celém článku!

Minulý týden jsem měla příjímací pohovor. Nebylo to do zaměstnání, ani do vysněné školy. Bylo to na studijní stipendium, které by mi pokrylo mé vysněné magisterské studium v německém Řezně. Bez něj bych to asi těžko „utáhla“, takže mi na tom dost záleželo. Pohovor skončil a já jsem si procházela v hlavně otázky, které jsem dostala. Jen jednou svojí odpovědí jsem si nebyla jistá. Byla jsem tázána, kde se vidím za pět let a kde se vidím za deset. To bohužel nevím, ale co vím docela dobře je, kde jsem se nacházela před pěti lety. Bylo to pro mě totiž zásadní, hodně.