Co mi Austrálie dala
Shrnout všechny zážitky z deseti měsíců do několika odstavců je takřka nemožné. Pokusím se vám proto předat to hlavní – jak jsem se cítil a co mi to přineslo.
Ne každý bude mít takové štěstí, jaké jsem měl já. Vybrala si mě úžasná hostitelská rodina, která bydlí v krásném moderním domě ve městě Kiama sotva tři minuty chůze od dvou hlavních pláží. Ranní běhání podél oceánu a nasávání čerstvého mořského vzduchu se stalo mým oblíbeným zvykem a na večerní sezení u bazénu a kochání se hvězdnou oblohou jižní polokoule stále vzpomínám s neskutečnou radostí.
Road tripy do odlehlých končin australské bushe a plavání v křišťálově čistých jezerech i skákání z vodopádů splňovalo vše, co jsem si před odletem k protinožcům vysnil. Filosofické diskuse kolem jídelního stolu, Vánoce v létě, školní předměty, které jsem si sám zvolil dle svých preferencí a křupavé meat pies, do toho všeho jsem se zamiloval.
Po několika měsících se mi začaly zdát sny v angličtině a dobrá polovina australanů při konverzacích ani nepoznala, že jsem cizinec. Z toho jsem měl takovou radost!
Potkal jsem nové kamarády, naučil se networkovat, usmívat se na neznámé kolemjdoucí lidi, skinny dippovat a chodit bosky. Naučil jsem se…
- Být v klidu a v pohodě, nestresovat
- Oslavovat
- Trávit čas s kamarády (jsem spíše introvert)
- Řídit auto (bez řidičáku, v cizině…ehm… naprosto legálně!)
- Skákat z 10 metrů do vody
- Vyhledávat dobrodružství
- Hikovat, kempovat a glampovat
- Ostřit nůž ocílkou
- Bořit zdi demoliční palicí
- Sám si spravit rozbité věcí (omlouvám se, rozsedlá židle)
Zdravit kolemjdoucí a usmívat se na veřejnosti- Lamy.. ehm… nevím, prostě lamy!
- Chodit do posilovny a překonat se, když jsem líný
- Vážit si všech druhů jídel
- Řezat dříví motorovkou
- Nerozčilovat se kvůli maličkostem
- Milovat jezera a deštné pralesy
- Že korálový útes umírá
- Milovat road tripy
- Crowdsurfovat na koncertech
- Surfovat (tedy… alespoň si na to ďábelský prkno stoupnout)
Že GoKarting je regulerní sport- Používat opalovací krém… zpropadená ozonová díra
- Nesoudit tolik druhé a nenechat se vykolejit jejich souzením (no, stále na tom pracuji!)
- Že existuje něco, jako zvířecí soulmate
- Jít spát brzy, časně vstát a užívat si rána (před tím jsem byl zvyklý vstávat na oběd)
- Milovat východy slunce
- Objevovat nové druhy hudby
- Nebát se pavouků a žraloků, docela jsem si ty chlupáče a kousače oblíbil
Navrhnout a uvařit několikachodové menu- Užívat si pohodové letní večery
- Být samostatnější
- Že se v Austrálii lyžovat
- Vážit si vzpomínek více než fotek a videí
- Být milý a zdvořilý
- Že lidi umí být svině
- Že lidi umí být úžasní
- Že české holky jsou hezčí než ty australské
- Že existuje asi 20 dalších výrazů pro vomit a 30 pro sex (Australians don’t have sex, they mate…)
Že wombati kadí krychle- Tvořit si to–do listy
- Co to je být hangry
- Užívat si procházky o samotě
- Uběhnout 12km závod
- Že Uluru má kolem dokola cca 10 km a vyplatí se mít s sebou síť na obličej proti tisícům otravných much
- Že souhvězdí Orionu se na jižní polokouli říká saucepan, protože odtamtud vypadá jako rendlík na omáčky
- Filosoficky diskutovat o vesmíru, času, světě, seriálech…
- Osobně rozdávat CVčko firmám
- Že u kamarádství jde o kvalitu, ne množství
Že neexistují problémy, jen výzvy- Že chci jednou v Austrálii bydlet
- Že domov je tam, kde má člověk zázemí a kde se cítí dobře – a takových míst může být více než jedno
Takže… proč vycestovat do zahraničí?
Nejenže jsem se za deset měsíců naučil více, než bych se doma učil roky, ale co je víc – získal jsem nový pohled na život.
Zjistil jsem, že věci jdou dělat jinak. Zjistil jsem, že názor “tak to prostě funguje” je bullshit. Existuje jiný přístup ke školství, který je lepší než náš český. Je možné být šťastnější a usměvavější. Je možné vydělávat miliony a přitom být milý, pohodový, otevřený a skromný. Je možné milovat svou práci. Je možné… vlastně skoro všechno.
I po skončení pobytu na mě čekalo mnoho dalších lekcí, které jsem si díky Austrálii uvědomil.
Došlo mi, jak moc má vaše okolí efekt na to, jací jste (lidi, podnebí, kultura – v Česku se méně směji) a také to, že žádná zkušenost se nebude opakovat 2×. Už nikdy nezažijete přesně to, co jste zažili v minulosti a nemá cenu se o to snažit. Nostalgie může být krásná věc, dokud si nezačnete přát, aby se určitý zážitek vrátil. Co bylo, bylo, a je lepší zaměřit se na přítomnost a na nová skvělá dobrodružství, která na vás čekají.
A co vy, máte také zkušenosti / lekce / příběhy ze zahraničí, které vám změnily život?
Odkazy
