"Chtěla jsem poznat jinou zemi, jinou kulturu"
Na YFU webu pořád čtu články svých kamarádů, kteří tráví svůj výměnný rok v Nizozemí, Finsku, Rakousku, nebo třeba Brazílii. V Americe je nás 8 a pořád nikdo nic nenapsal. Že je to moc nezajímavé? Ano, některé stereotypy se sice potvrdily, ale dokud tady člověk nežil, pořádnou představu si udělat neumí.
Už odmalička jsem chtěla umět plynule anglicky. Jo, říkala jsem si, že anglicky umí skoro všichni a jestli si nevybrat nějakou méně běžnou řeč. Ale stejně tak, jako mám ráda angličtinu, mám ráda Anglii. Ale proč jsem tedy nejela do Anglie? Pořád je to svým způsobem Evropa. Chtěla jsem poznat jinou zemi, jinou kulturu. Jestli všechno, co se o Americe říká, je pravda.
"Nebyla jsem si vůbec jistá, jestli jsem udělala dobré rozhodnutí"
Před mým odjezdem jsem si vlastně nebyla vůbec jistá, jestli jsem udělala dobré rozhodnutí. Proč opouštět pohodlný život, rodiče, kamarády, Prahu. Teď už vím proč. Tahle zkušenost se nedá vyměnit za nic na světě. Je to 1000x lepší, než další rok dělání stejných věcí, jako ty roky předešlé. A tak jsem na konci srpna odletěla. Byla jsem tak vystrašená, že mi celá cesta utekla hrozně rychle a už se jen vidím na letišti v Detroitu, kde poznávám svojí hostitelskou rodinu. Necelou hodinu jízdy autem jsem prospala a pak už jsem se jen probudila v Ann Arbor, Michigan. Je to univerzitní město se 100 000 obyvateli. Ne jako ve většině měst v USA, mám tady docela hodně městských autobusů, takže doprava je v porovnání se zbytkem státu super. Já ale bydlím na okraji města, kam autobusy nejezdí. Takže dojít do centra pěšky je nereálné. Jako vlastně kamkoliv tady. Jsme v Americe.
První dny nebyly úplně nejlehčí, ale jakmile začala škola, všechno najednou ukazovalo na to, jak skvělý tenhle rok bude. Skyline High School je jedna ze 3 HS v mém městě a i přes to, že má 1700 studentů, je to ta nejmenší. Teď už to vidím taky, ale první den jsem nemohla uvěřit svým očím. Ztrácela jsem se ještě další měsíc. A tady se dostávám k přirovnání k americkým komediím. Žádný Troy Bolton z HSM, Regina z Mean Girls nebo Ali z PLL tady nejsou. Obrovské party jako z Projectu X taky ne, to je spíš pak až na univerzitě. Podpatky, kabelky a super outfity tady vyměnili za tenisky a tepláky, občas flanelové kalhoty na spaní. Jestli to někoho zklamalo, můžu aspoň říct, že oběd v podobě Mac&Cheese, pizzy nebo hamburgeru vystihli ve filmech naprosto srovnatelně.
"Ale o tom to je, mít svůj domov na opačné straně světa, který je jen Váš"
Co ale ve filmu možná neuvidíte je, jak tady všichni prožívají sport. Trénink každý den po škole, zápasy každý týden.. Je hrozně hezký vidět, jak se tu všichni navzájem podporují a snaží se být nejlepší v tom, co dělají. Jeden z nejlepších zážitků pro mě byl asi fotbalový zápas na stadionu UVM, který je třetí největší na celém světě.
Říkala jsem si, že v Michiganu musejí být na zimu zvyklí. No, možná jsou. Každopádně od začátku roku 2015 jsem ještě neměla 5ti denní školní týden. Vždycky aspoň jeden den byl ohlášený snow day/cold day. Buď bylo moc sněhu, když jednou nepřestalo sněžit celé 4 dny, nebo moc velká zima, když bylo -25 stupňů. Já ale sníh miluju, takže si to skvěle užívám, když místo školy můžeme jít bobovat, nebo stavět sněhuláka.
Můj příběh je jen jeden z mnoha, které se dají v USA zažít. Každý stát, řekla bych dokonce každé město, je úplně jiné. Každá rodina je úplně jiná. Každá škola. Ale o tom to je, mít svůj druhý domov na opačné straně světa, který je jen Váš.
Kačka, USA 2014/15