Pozn. autora: S Carlou jsem vedl rozhovor po více než roce a půl po jejím odjezdu z ČR. Sama trvala na tom, že budeme mluvit pouze česky a já musím konstatovat, že jsem byl velmi příjemně šokován její úrovní češtiny. Během celého rozhovoru bylo na Carle vidět, jak upřímně má Českou republiku ráda, a že ji opravdu považuje za svůj druhý domov - stejně jako svoji hostitelskou rodinu za svoji druhou rodinu.

"Ze začátku jsem nerozuměla vůbec ničemu..."

Vzpomeneš si kdy jsi se přihlásila na studijní pobyt a co tě k tomu vedlo?

Jasně, pamatuju si to. Je to asi tři roky, co jsem se rozhodla. Moc jsem chtěla jet do Evropy.

Proč sis vybrala Českou republiku?

Protože je uprostřed Evropy. Neznala jsem jazyk, neznala jsem kulturu a v podstatě vše pro mě bylo nové, exotické a hrozně zajímavé.

Nebála ses češtiny?

Nebála, to ne. Ale začátek byl samozřejmě drsný, nerozuměla jsem vůbec ničemu. Vše pro mě bylo…. nové… drsné. Ale nemůžu říct, že bych se bála.

Jak reagovala tvoje rodina, když jsi jim řekla, že se chystáš na roční studium v ČR?

Jako první se mě zeptali „proč?“ /smích/. Chtěli, abych si to pořádně promyslela, aby mi ten pobyt něco přinesl. No a já jsem jim na to řekla, že to mám dobře promyšlené a že opravdu moc chci odjet. A na to už mi řekli jen „tak jo“.

"Když jsme přijeli domů, dostala jsem polévku... to bylo super..."

Jaký byl tvůj první den v Čechách?

Pamatuju si, že jsem se cítila šťastná a zároveň opravdu hodně nervózní. Myslím opravdu nervózní. Vzpomínám si, jak mě moje hostitelská rodina vyzvedla na letišti v Praze a hned ze začátku na mě mluvili česky. To bylo legrační, protože jsem jim vůbec nerozuměla. Přijeli jsme domů a dostala jsem teplou polévku, to bylo super.

Jak dlouho ti trvalo, než jsi začala mluvit česky na komunikativní úrovni?  

Myslím, že mi to zabralo asi tři měsíce. Ale mluvila jsem samozřejmě špatně.

Jak jsi se učila česky?

Učila jsem se sama s gramatickou knížkou, co jsem si koupila. Hodně mi pomáhala i moje hostitelská rodina a kamarádky – spolužačky. Prostě jsem to zkoušela, mluvila jsem a používala jsem slova, co už jsem znala.

Co se ti nejvíc líbilo na tvém pobytu v ČR?

No, já myslím, že se mi líbilo úplně všechno! Ale nejvíc ze všeho se mi líbilo jídlo /smích/ a lidi!

"Nejradši mám guláš s knedlíky..."

Jaké české jídlo máš nejradši?

Guláš s knedlíky – to je úplně nejlepší. Jo a ještě se mi hrozně moc líbí česká krajina.

Zmínila jsi „lidi“ - co se ti líbí na Češích?

Češi jsou podle mě celkově hodnější, než Argentinci. A takový… nevím, jak se to řekne česky.. jo, slušný. Hodně slušný.

Co ti ten rok strávený v Čechách dal?

Hodně věcí… nedokážu to asi přesně popsat. Ale hodně lidí doma v Argentině mi říká, že už nejsem ta stejná holka, jako dřív. Že jsem se změnila. Já tu změnu zas tak moc nevidím, ale spousta mých kamarádů to tvrdí, tak to asi bude pravda. Říkají, že jsem lepší člověk, než předtím /smích/.

"Po návratu do Argentiny jsem byla tři měsíce smutná..."

Jaký byl pro tebe návrat do Argentiny?

Špatný a smutný. Hodně smutný. Já jsem byla hodně smutná. A dost dlouho… asi tři měsíce. Fakt smutná.

Vrátila jsi se zpátky do Rio Gallegos, nebo jsi začala žít v Buenos Aires?

Ještě jsem chvilku bydlela v Rio Gallegos, ale od tohoto roku už bydlím v Buenos Aires.

Co tě přimělo k přestěhování se?

Za dva měsíce mi končí střední škola a v srpnu nastupuju na univerzitu.

Co jdeš studovat?

Práva. Chci být právnička. A pak chci ještě studovat gastronomii – protože miluju vaření.

Jaký je rozdíl mezi životem v Rio Gallegos a v Buenos Aires?

Obrovský! V Buenos Aires musím jet do školy přeplněným autobusem a trvá to strašně dlouho. Škola je velká. Celkově je Buenos Aires velký, je tam hodně aut, hodně věcí… ale je to krásné město. V Rio Gallegos je víc v klidu, je tam málo lidí, do školy jsem mohla chodit pěšky, všechno je blízko… ten rozdíl je velký.

"Až dostuduju, tak bych chtěla žít v Čechách. Věci tu tak nějak lépe fungují..."

Jak si udržuješ svoji češtinu, máš šanci s někým komunikovat?

Jojo.. jsem v kontaktu se svými českými rodiči a s kamarády z gymplu.

Myslíš si, že by čeští středoškoláci měli jet na studijní pobyt do Argentiny?

No jasně! Argentinci jsou velmi otevřeni studentům z jiných zemí. Je celkem jednoduché si najít kamarády, a navíc máme nejlepší maso na světě!

Jaké jsou tvé plány do budoucna?

Potom až dostuduju v Argentině bych se hrozně ráda vrátila do Čech. Buď na další studium.. nebo tady prostě žít. Mě se tady hrozně líbí ten váš systém, že tady prostě věcí fungují. Když v Čechách něco potřebuju, tak si to prostě zařídím a věci jsou jasný.