Kromě toho, že jsem si zlepšila francouzštinu, poznala švýcarskou kulturu a naučila se
větší samostatnosti, jsem se ve Švýcarsku začala věnovat nové aktivitě, které jsem se od té doby "nepustila". Jedná se o akrobacii na závěsném kruhu, jednu z cirkusových disciplín! Hned na první hodině jsem cítila, že to je něco pro mě, a měla jsem pravdu. Tak se stalo, že jsem tento rok nastoupila na cirkusovou školu ve švýcarském Lausanne, a jsem tak po čtyřech letech zpátky. Pokusím se vám popsat svůj návrat do Švýcarska a také pocity, které ho provázejí.
Protože hledání spolubydlení v Lausanne se ukázalo poměrně náročným, nabídla mi moje hostitelská rodina, že než něco najdu, mohu bydlet u nich. S vděčností jsem jejich nabídku přijala. Když jsem k nim dorazila, byly to přesně čtyři roky a čtyři dny od chvíle, kdy jsme se viděli poprvé. Tehdy jsem netušila, co mě čeká a byla jsem trochu nervózní. Teď jsem to vnímala jako návrat ke své
druhé rodině a moc jsem se těšila! Vždyť od chvíle kdy jsme se viděli naposledy už uběhl nějaký ten pátek. Moji hostitelští rodiče před dvěma lety přijeli na návštěvu do Česka, ale hostitelské ségry jsem od konce své výměny naživo neviděla.
Přijela jsem týden před začátkem školy, takže jsme stihli udělat pár výletů, což byla opravdová nádhera. Vyrazili jsme na místa, která jsem znala, ale i na místa, na kterých jsem byla úplně poprvé. Strašně jsem se těšila, až pojedu autobusem, kterým jsem jezdívala do školy, a také až navštívím Fribourg. Obojí bylo nostalgickým zážitkem. A protože mi zanedlouho začala škola, do které musím zatím trochu zdlouhavě dojíždět, užívám si autobusu do sytosti! A nejen autobusu, ale i vlaku. Musím vstávat asi tak dvě a půl hodiny před začátkem školy, abych
přišla včas, a večer se vracím dost pozdě, takže i když jsem se svojí hostitelskou rodinou moc ráda, už se těším, až se za pár dní přestěhuji do Lausanne, protože mě dojíždění docela vyčerpává. Samozřejmě je ale budu navštěvovat!
Možná bych vám měla vysvětlit, na jakou školu to vlastně chodím. Jedná se o roční program, který si klade za cíl připravit studenty na přijímací zkoušky na vysoké cirkusové školy. Trénujeme od pondělí do pátku, přibližně pět a půl hodiny denně. Každý z nás má svou hlavní disciplínu (v mém případě je to akrobacie na závěsném kruhu), ale všichni společně máme hodiny pozemní akrobacie, posilování, tance, trampolíny a tak dále.
Závěrem bych se chtěla zamyslet nad tím, jaké by to bylo, kdybych se sem před lety nevydala na výměnný
pobyt. V první řadě je možné, že bych s cirkusem nikdy nezačala, protože jsem akrobacii na kruhu objevila právě ve Švýcarsku. Ale to by bylo trochu krátké zamyšlení.
Takže jak mi má roční výměna usnadňuje můj současný život? Velice! Je to teď všechno mnohem jednodušší, než když jsem sem přijela před čtyřmi lety. Zaprvé umím jazyk (a doufám, že se v něm ještě zlepším), což je obrovská výhoda. Rozumím ve škole, můžu se se všemi bavit a je to prostě paráda. Můžu se tak plně soustředit na svoji školu a nemusím se ve volném čase učit francouzštinu. Když nějaké slovo neznám, prostě požádám o vysvětlení.
Dále je tu fakt, že jsem při odjezdu z ČR věděla, kam mířím, a že je v té zemi někdo, koho znám. Nemám
pocit, že jsem na všechno sama. Mám tu svoji bývalou hostitelskou rodinu, která je připravena mi kdykoliv pomoci, i když u nich nebudu bydlet. Před pár dny mi například bankomat spolkl platební kartu a já jsem neměla peníze na bus. Mým zachráncem se stal můj hostitelský tatínek, který pro mě dojel autem. A pak mi také půjčili peníze, bez kterých bych se neobešla. Teď už mi naštěstí dorazila karta nová, tak musím dávat pozor, ať zase něco nevyvedu! Kromě mé hostitelské rodiny jsou tu i další lidé, které znám z dřívějška, plánuji se setkat s přáteli a známými a byla jsem pozdravit učitele ve škole, do které jsem chodila, což byl krásný zážitek. Byla jsem tam dokonce dvakrát a myslím, že ne naposledy. Jo a dřív než jsem stihla kontaktovat YFU Švýcarsko, že bych se ráda věnovala dobrovolnictví, kontaktovalo ono mě!
Když to shrnu, můj roční YFU pobyt mě nejen nesmírně obohatil, ale svým způsobem mu z velké části
vděčím za to, že jsem ve svém životě tam, kde jsem. A já jsem šťastná!
Majda, dobrovolnice, Švýcarsko 2017/18