Není to dlouho, co jsem před skoro 3 měsíci přistál na letišti v Santiagu. Plný očekávání a nejistot jsem prošel snad celé letiště, napřed kvůli imigrační policii, poté abych si vyzvedl svůj kufr - což ale nebylo tak snadné, jelikož byl na jiném pásu než na jakém být měl. Když jsem konečně našel svůj kufr a setkal se s osobou od YFU, která mě měla vyzvednout, dolehla na mě šílená únava, hlad, a uvědomil jsem si, že je mi strašně horko (kolem poledne je to v létě v Santiagu k nevydržení). Po zhruba 20 minutách jsme dorazili do YFU kanceláře, kde jsem se konečně osprchoval a najedl. Setkal jsem se také s ostatními 3 studenty, co přicestovali do Chile v lednu.
Druhý den mě vyslali z autobusového terminálu přímo do mého města, La Sereny. Přestože cesta trvala cca 6 hodin, přišlo mi to mnohem kratší. Jak už jsem zmiňoval, byl jsem naprosto plný očekávání a v hlavě se mi přehrávaly všechny možné scénáře mého nadcházejícího ročního pobytu. V La Sereně jsme vystoupil, vzal si kufry a stoupl si kousek opodál. Naneštěstí se moje hostitelská rodina někde zpozdila, a tak jsem musel čekat dalších asi 30 minut, než se konečně ukázali - netřeba zmiňovat, že jsem byl v naprosté panice, že jsem vystoupil někde úplně jinde.
Rodina se nakonec ukázala, mile mě přivítala a vzala mě k sobě na oběd. Ukázala mi dům. vysvětlila velmi stručně co a jak a nechala mě vybalit si kufry. Ten samý den jsme ještě stihli zajet do centra, kde jsem si zařídil Chilské telefonní číslo a tarif. Takhle proběhly mé první dny v Chile.
Jelikož je Chile na jiné polokouli, než Česká Republika, dorazil jsem ve létě - konkrétně na začátku letních prázdnin. Ikdyž to zní jako vysněné léto, není tomu uplně tak. Vzhledem k tomu, že exchange studenti si většinu svých nových kamarádů najdou ve škole, já jsem tak nikoho neměl, jen své sourozence. Tím pádem byl druhý měsíc mého léta relativně nudný. Naštěstí jsem se ale dostal do kontaknu s YFU studentkou z Itálie, která mi ukázala alespoň pár lidí a občas mě dostala ven z domu.
Jakmile začala škola, zhruba před měsícem, všechno se změnilo. Vzhledem k tomu, že ze školy domů běžně přijdu v šest večer, nemůžu toho po večerech moc stihnout. Ačkoliv je látka ve škole lehčí tady, než v ČR, pořád je to v jiném jazyce, takže se musím do jisté míry učit. Škola je podle mě ale nejdůležitější v tom, že víceméně celý den poslouchám a mluvím španělsky, takže jazyk se najednou učím mnohem rychleji, než jak tomu bylo v létě.
Všichni také mluví o tzv. "kulturním šoku". Myslím, že tento šok mě zasáhl jen mírně, ale určitě jsem ho pocítil. Co jsem objevil je, že na první pohled se zdejší kultura zdá velmi podobná. Rozdíly se však začnou postupně objevovat v těch nejmenších detailech, které můžou být fatální a způsobit spoustu nedorozumění, jak se tomu několikrát stalo v mé hostitelské rodině.
Poslední věcí, co bych rád zmínil, byl nezapomenutelný zážitek, a tím byl můj minulý týden. Mluvím o výletu na překrásný jih Chile, který byl organizovaný od YFU, a jde v podstatě o to, že všichni YFU exchange studenti v Chile ze všech částí světa, co se přihlásí na tento výlet, spolu týden cestují po Chilském jihu. Ve finále nás bylo 27 studentů ze všech možných zemí, jako například Estonsko, Finsko, ČR, USA, Dánsko...
Všichni jsme se potkali v Santiagu v kanceláři, odkud jsme měli za pár hodin vyrazit na jih. Ze začátku jsme si pouze povídali o nějakých zážitcích z našich exchange programů, ale v dalších dnech se z nás stal super kolektiv kamarádů. Tento týden byl plný zážitků, jako byl například rafting, nebo kanopy. Mám pocit, že to byl jeden z nejlepších časů v mém životě,na který určitě nikdy nezapomenu.
