Pořád se mi nechce věřit, že už jsem půl roku pryč od domova. Čas na exchangi opravdu hrozně letí! A já mám před sebou posledních jen asi 100 dní v Jihoafrické republice. Jak už tu jsem dlouho, tak nějak nevím, o čem psát, protože už jsem si tu tak na všechno zvykla, že mi tu spoustu věcí, co mi připadaly tak moc zvláštní na začátku, teď přijdou už celkem normální.
Ale řeknu vám, jaké byly Vánoce a moje prázdniny na jižní polokouli...
Škola mi skončila asi nějak ke konci listopadu a pak nám tady začaly letní prázdniny. Před mým odjezdem jsem se toho trochu obávala, že nebudu mít co dělat, ale nakonec jsem se vůbec nemohla zastavit. Hned po mé poslední závěrečné exam jsem nasedla na letadlo a letěla do Cape Townu. Musím říct, že Cape Town je vážně kouzelnej... Úžasný mix takovýho toho evropskýho města s tím africkým vibem – prostě stojí za to zažít!
Potom mě navštívily moje kamarádky z Dánska, které tu žijí v Pretorii. Podívaly jsme se společně do Durbanu, koupaly se v Indickém oceánu, chovaly si krokodýlí mládě nebo jezdily na čtyřkolkách po jedné rezervaci. Moje host rodina nám naplánovala vážně super program!
Ještě před Vánocemi jsem měla možnost zúčastnit se v mým městě akce Toys for Joy, která spočívá v tom, že místní noviny najdou sponzory a pak během čtyř dnů objíždí chudší rodiny v našem městě a rozdávají jim potřebné potraviny a dárky k Vánocům pro děti. Kromě rodin jsme také obdarovali děti, které byly v minulosti zneužívány nebo oběti domácího násilí, což byl ohromně silný zážitek – žádné z těch dětí ovšem nesmělo být vyfoceno obličejem na kameru, protože spoustu z nich vyloženě uteklo z domova a podle té fotografie by si je pak mohl někdo znovu najít.
No a Vánoce byly taky zážitek... Za prvé jsem se vůbec necítila vánočně, protože bylo asi tak 30 stupňů každý den, koupala jsem se v bazénu a v noci jsem se budila horkem. Za druhé mi trochu chyběly ty české tradice jako Advent, Mikuláš nebo pečení cukroví a hlavně moje RODINA. Na druhou stranu jsem si ale zase užila štědrovečerní večeři bez kapra! V Jihoafrické republice slaví Štědrý Den 25. prosince. Celý den jsme se jen tak váleli na trávě nebo plavali v bazénu a k obědu jsme měli klasický jihoafrický „braai“ (barbecue). Udělala jsem pro ně tady ale typický český bramborový salát. Silvestra jsem pak slavila s kamarády a snad poprvé jsem se neklepala zimou při pouštění rachejtlí...
A 17. ledna jsem se musela vrátit zpět do školy a začít svůj první maturitní ročník. Abych řekla pravdu, už se celkem těším zpět na českou školu (a to jsem na ní před odjezdem vždycky šíleně nadávala). Tady je to všechno tak striktní haha... Všechny ty pravidla a uniformy! Prostě velká změna pro Evropana.
Ale na začátku školního roku, jsme měli různý zábavný nebo sportovní akce - jako třeba Watermelon Feast. To se nakrájí spoustu melounů a ty pak všichni po sobě roztírají. Vlasy jsou pak cítit jako meloun ještě pár dní a pecky lovíte úplně všude... Ale stojí to za to!
Já už tady mám teda ode dneška posledních 103 dní a jsem v situaci, kdy už mi vážně začíná chybět domov, ale zároveň nechci opustit to zázemí, co jsem si tady tak hezky vybudovala. Každopádně na závěr jen řeknu – Jihoafrická republika není jen rasismus, kriminalita a lvi, sloni a žirafy na každým rohu. Je toho tu tolik, co objevovat, co zažít nebo o čem se postupně dozvídat víc a víc, a nejlepší způsob, jak tuto zemi poznat je exchange year! Takže se neboj neznámého a vydej se objevovat!
