Téměř před měsícem, dvanáctého srpna, jsem nasedla poprvé do letadla. Můj první let a hned na celý školní rok pryč. Na roční pobyt jsme do Švýcarska z ČR odletěly čtyři holky, ale já jediná jsem si vybrala frankofonní část země. Byl to krásný let, i když možná až příliš krátký, najednou tu byl Zürich. Tam si nás rozebraly hostitelské rodiny a jelo se tam, kde budeme následujících několik měsíců doma.
Moje rodina je vážně super. Mám dvě starší hostitelské sestry, je jim dvacet šest a dvacet osm. Jsou obě moc milé, stejně tak i rodiče. Bydlíme ve vesničce kousek od Fribourgu, což je hlavní město kantonu Fribourg. Máme domeček se zahradou s krásným výhledem na vesnici a naproti se pasou krávy. :) Velice brzy jsem poznala některé členy širší rodiny, jako babičky, tety, strýčky, dva malé bratrance a sestřenici s rodinou.
A co moje škola? Chodím na gymnázium do Fribourgu, do druhého ročníku. Škola je skvěle vybavená, moderní... Máme čtyři budovy, ve kterých jsou nejen třídy a kanceláře, ale také velký sál, který vypadá jako divadelní, úžasná školní knihovna, dvě velké tělocvičny (které jsou propojeny podzemní chodbou) nebo meditační místnost. A také jídelna, ale s tou to už tak slavné není. Alespoň pro mě ne, protože jsem vegetariánka, a jídla, která mi tu zatím nabídli nebyla zrovna pestrá... Naštěstí se mohu stravovat, jako velká část studentů, tím způsobem, že si přinesu jídlo z domova a ohřeji si ho v jedné z mnoha mikrovlnek, které ve škole máme. Škola je v mnoha ohledech odlišná, než jsme zvyklí u nás. Například známkování, nejlepší je šest, nejhorší jedna. Ale to je myslím známé. O dalších rozdílech jsem napsala článek na svůj blog tak se můžete mrknout. ;)
Moje třída je fajn, docela se se mnou baví, je s nimi legrace. Znám docela hodně lidí i z jiných tříd, což je také dobré... I učitelé jsou velice milí a ochotní. Dokonce se už občas hlásím při hodinách. :D
Jak vypadá můj běžný školní den? Ráno vstávám před šestou (začínáme-li v osm), připravím se do školy, nasnídám a tak všelijak podobně a pak mě můj hostitelský táta hodí cestou do práce na autobus, který jede v sedm. V buse je spousta studentů, takže se občas stane, že už si nemám kam sednout. Ale většinou si v něm povídám se spolužákem z vedlejší vesnice. Cesta trvá okolo půl hodiny, ale potom je to z nádraží do školy už jen kousek. Ve škole strávím velkou část dne, máme každý den odpolední vyučování, to je ve Švýcarsku běžné. Vždy je pauza na oběd a končíme většinou v patnáct třicet pět. Po škole jedu busem domů, buď sama nebo s někým ze spolužáků či jiných nových známých. Domů se vracívám dost unavená, je vyčerpávající, jak se musím pořád soustředit na cizí jazyk. Večer společně s rodinou večeříme a povídáme si.
Když už jsem zmínila ten jazyk, tak musím uznat, že se mi francouzština za ten měsíc hodně zlepšila. Už mluvím spontánněji a plynuleji, znám více slov a lépe rozumím. Ale je to sranda, někdy stačí trochu jiná výslovnost, abyste omylem řekli například místo slova "vítr" "víno". :D Také musím zmínit angličtinu frankofonních, je jí většinou špatně rozumět... Ale já tu mluvím anglicky v podstatě jen při hodinách angličtiny. Někdy je pro mě těžké mluvit anglicky, protože mám v hlavě francouzštinu a pak se to plete... Ale myslím, že je to už lepší a při hodinách angličtiny jsem aktivní.
Ve Fribourgu a jeho okolí je docela dost výměnných studentů, což je super. Měli jsme YFU sraz v Lausanne, příští týden jdeme hrát bowling a v říjnu nás čeká PAO camp, tak snad budeme mít hezké počasí. Tady totiž docela často prší. Zrovna teď jsem nastydlá... ;)
Těm, kteří zvažují, zda se vydat objevovat la Suisse romande (frankofonní část Švýcarska), bych to vřele doporučila. Švýcarsko je krásná země, nemusíte si dělat velké starosti, kam se dostanete, protože je to malý stát. Všechno je blízko u sebe a doprava funguje skvěle. Jen je to tu holt pěkně drahé. :D
A těm, kteří si pohrávají s myšlenkou vycestovat na studijní pobyt, těm říkám: "Jděte do toho!" Nebudete litovat. Někdy je to těžké, ale o to větší radost vám způsobí všechna ta "malá vítězství". Už po tom měsíci je to úžasná zkušenost! A bojíte se, že na pobytu zjistíte, že to "není pro vás"? Tak to zkuste, v nejhorším se vždycky můžete vrátit. Ale uvidíte, že budete nadšení. ;)
