
V srpnu to začínalo, teď jsem na půlicesty a mohu přiznat, že se cítím zcela změněn. Zprostředkování výměny je jako znovu se narodit a učit se žít znovu, od nového jazyka až po nové zvyky. Dokud jsem nebyl v České republice, neuvědomil jsem si, kam jedu, při cestě z letiště do nového domova jsem viděl všechny inzeráty a plakáty na ulici, nerozuměl jsem ani jedinému slovu a řekl jsem si, co tady mám dělat?

Přiznam se, že jsem se zpočátku cítil ztracený. Už jenom když neumiš jazyk, je velice odlišný, a je pozoruhodný, že se teď cítím stále více a více zapojen do české kultury a jsem velmi rád, že jsem všeho součástí. Prošel jsem dobrými i špatnými momenty a z obou jsem se něco naučil. O ně už nikdy nepřijdu.

A moje škola je také pěkné místo, je to vedle Karlova mostu, takže okolí je vždy plné turistů. Nečekal jsem to, ale moji spolužáci se mnou dobře vycházejí, od začátku mi pomohli se všim ve škole, zapojili mě do aktivit a pozvali mě na párty. Myslím, že rodina a přátelé jsou nejdůležitější součástí výměny.
Na závěr, uvedu jeden Einsteinův výrok , která děla která přivedla na myšlenky, co to znamená kulturní výměna: "Mysl, která se otevře nové myšlence, se nikdy nevrátí k původní velikosti".