Nemůžu tomu uvěřit! Vážně už jsem tady 3 měsíce?!
Celé září jsem strávila u skvělé, avšak bohužel jen popříjezdové, rodiny v malém městečku nedaleko Vídně. Řeknete si asi, co dělá holka z jižních Čech na výměně jen takový kousek od domova? A víte, že já měla tu samou otázku? Aby to nebylo tak blízko, tak jsem se na začátku října, hned po popříjezdovém semináři (NAT) v Bad Gasteinu i se všemi svými věcmi na zádech, přesunula do ještě menší vesničky/skorosamoty cca 35 km jihozápadně od Grazu. A to byl gól! Můj život se od základu změnil. Dva mladší sourozenci, když doma v ČR nemám ani jednoho, mi dávají zabrat. Zvláště až nadmíru aktivní hostitelská sestra, se kterou jsem se naučila každý den hrát nějakou deskovou nebo karetní hru. Ale víte co? Je to skvělý!
Abych se ještě vrátila k NAT (Nachankunftstagung)…
Každý výměnný student vám dozajista poví, že setkávat se s lidmi z celého světa a sdílet společně kulturu daných zemí je na výměně jedna z těch nejlepších věcí. Já se můžu nejenže připojit, ale když se na to podíváme i z trochu odlišného pohledu, tak se záhy ukáže, že veškeré ty obvyklé obavy z jazykové bariéry jsou téměř neopodstatněné. Poznala jsem už hromadu lidí, kteří neuměli vůbec německy, když sem jeli. Respektive jen hrstka z nás už měla nějaké německé základy. A nejen to. Celkem velké procento z těchto lidí i v angličtině plave. Ale jsou tady a normálně fungují. Dokonce se i rychleji učí německy, protože prostě mají o to větší motivaci. Tím nechci říct, že bychom měli jako Češi nějakou zázračnou úroveň výuky cizích jazyků, ale demonstruje to, že když chcete, tak se vždycky domluvíte.
Když jsem po NATu jela vlakem do své cílové destinace, tak to na mě dolehlo.
Hory. Ta jejich monumentálnost mě prostě dostává. Příroda byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem si vybrala právě Rakousko. A teď je to všude okolo mě. Nemůžu tomu uvěřit. Ujdu jen pár kilometrů (s pořádným převýšením nutno podotknout) a naskytne se mi neskutečný výhled do širého okolí. O tom se holce z třeboňské placky může prostě jen zdát. A nejlepší je, že to funguje na všechny strany. Ať jdu jakýmkoliv směrem, vždy dojdu na nějaké krásné místo. Turistické značení tady doopravdy funguje. Naše je přece jenom lepší, ale když jde o funkčnost, v Rakousku mi přijde, že vždycky někam dojdete. A péče o turisty je tady prostě luxusní. Představte si např. že by v ČR byla studánka, kde se chladí piva, která si může kdokoliv vzít a podle svého uvážení dát peníze do kasičky. To funguje asi vážně jenom tady…
Závěrem by bylo hodno podotknout něco ve stylu – Jestli si ještě nejste jistí, tak i přes to jděte do toho, protože… Ale víte co? Já vás přesvědčovat nebudu. Jestli jste na pochybách a strach převládne nad nadšením poznávat něco nového, tak je to asi jen vaše chyba. Takže rozmýšlejte dobře a nechť je nadšení silnější
