Letošním tématem bylo Building resilient minds - from idea to impact. Tento námět nás provázel celým seminářem: na plenary sessions nám dobrovolníci hráli příběh, který nás každý den uváděl do tématu. Také občas na pódiu vystoupili lidé, kteří mluvili o svých osobních zkušenostech s různými problémy, jako je třeba vyhoření. 

Další sessions, které se vázaly k tématu, byly tzv. track sessions. Měli jsme na výběr ze čtyř, které nám pomáhaly získávat a rozvíjet potřebné dovednosti k tvorbě projektu. Já se zúčastnila team leadershipu, kde jsme se bavili o rolích šéfa ve skupině a celkově o tom, jak týmy a práce v nich fungují. 

Na zúročení všech získaných dovedností v praxi se konal Hackhaton. Po 7-8 členných týmech ve složení studentů z různých zemí a z rozdílných track sessions, jsme dostali za úkol vytvořit projekt, který by na lokální úrovni pomohl s tématem jako je stres, šikana a další problémy dnešní společnosti. Naše skupinka se ze začátku potýkala s problémy s organizací a také jsme si neuměli vybrat téma, na které se zaměříme. Byli jsme sice oproti ostatním skupinkám pozadu, ale nakonec se nápady dostavily a my projekt úspěšně dokončili včas. I přes trochu krušné chvíle jsem si projekt užila a měla jsem tak i příležitost se seznámit se studenty, které jsem neznala.

YES mi dal především příležitost se po roce setkat s lidmi, které jsem již znala z výměny, ale hlavně jsem potkala nové zajímavé lidi z celého světa, což bylo neskutečně fajn! Všichni jsme si právě výměnou prošli, a tak jsme mohli sdílet své dobré i špatné zkušenosti. O těch jsme se také bavili na IGL sessions s dobrovolníky a studenty z naší rodné země. Popovídali jsme si v malých skupinkách o kulturním šoku, o našich výměnách, o návratu domů… což bylo prostě fajn.

Všude po kempu se mísily jazyky. Hlavní byla angličtina, ale všude kolem se mluvilo i německy, francouzsky, španělsky, turecky, česky… až z toho šla hlava kolem :D Dobrá příležitost na čas strávený s kamarády byl YES lounge, kde jsme mohli pobýt a tancovat až do noci. A nebo bylo v areálu jezero, kde se v případě hezkého počasí dalo koupat. 

Po pěti dnech strávených na YESu jsme se společně vydali domů, do našich rodných zemí. Náš bus, především s Čechy a Slováky, odjíždel už ve 4 ráno, a tak po večeru stráveném na závěrečné YES party jsme se moc nevyspali. Naštěstí jsme ale spánek mohli dohnat ve vlaku z Berlína do Prahy, kde jsme přece jenom pár hodin strávili. Vejít se do kupéček a plného vlaku s tolika velkými a těžkými zavazadly byl skoro nadlidský úkol, naštěstí jsme to ale nějak zvládli a do Prahy jsme všichni v pořádku dojeli. Tam jsme se po roce konečně setkali s našimi rodinami!

YES mi dal kromě hezkých zážitků a přátelství i možnost zpracovat fakt, že výměna skončila a že nás teď čekají zas nové věci a dobrodružství v našich zemích. Jsem ráda, že tam ten pětidenní a příjemně strávený předěl mezi výměnou a návratem byl :)